V tradičních anglických hospodách se už po staletí čepuje pivo do klasických pintových sklenic. Tento zvyk je tak zakořeněný, že fráze "going for a pint" (jít na pintu) je v britské kultuře synonymem jít na pivo do hospody. Co se ale stane, když tuto ikonickou sklenici nahradíme menší?

Tým vědců z University of Cambridge ve spolupráci s 13 bary, hospodami a restauracemi v Anglii nahradili na čtyři týdny tradiční pintové sklenice (568 ml) menšími, dvoutřetinovými (379 ml). Výsledky byly překvapivé: celkový objem prodaného piva klesl o 9,6 %.

„Zjistili jsme, že odstranění největší velikosti čepovaného piva (imperiální pinta) z nabídky vedlo k významnému snížení objemu prodaného piva,“ uvádí studie. Tento pokles je srovnatelný s účinkem podobného experimentu s vínem, kdy odstranění největších sklenic vedlo k 7,6% snížení prodeje.

Nečekané dopady menších piv

Zajímavé je, že experiment měl i další, méně očekávané dopady. Zatímco prodej piva klesl, prodej vína mírně vzrostl – v průměru o 232 ml denně na podnik. To by mohlo naznačovat, že někteří zákazníci se v reakci na menší nabídku piva přeorientovali na víno.

Jeden z podniků, který zaznamenal nejvýraznější nárůst prodeje vína, to vysvětloval takto: „Zdá se, že někteří hosté, kteří si obvykle dali pivo před jídlem a víno k jídlu, se rovnou rozhodli pro víno, když nebyla k dispozici jejich obvyklá velikost piva.“

Navzdory těmto změnám byl celkový efekt na spotřebu alkoholu pozitivní. Vědci vypočítali, že průměrný denní pokles spotřeby alkoholu činil přibližně 10 jednotek na podnik. To odpovídá zhruba pěti pintám piva nebo pěti velkým sklenicím vína.

Menší sklenice, menší tržby?

Jednou z hlavních obav při zavádění podobných opatření bývá jejich ekonomický dopad. Studie ukázala, že denní tržby podniků skutečně mírně klesly, v průměru o 67 liber (asi 1 900 Kč) denně, což představuje přibližně 5 % celkových tržeb.

„Ačkoli odstranění pint v této studii snížilo denní tržby, ztráty byly relativně malé,“ konstatují autoři studie. To naznačuje, že ekonomický dopad takového opatření by nemusel být pro podniky likvidační.

Reakce hostů? Překvapivě klidné

Možná nejpřekvapivějším zjištěním studie byla reakce samotných hostů. Navzdory hluboce zakořeněné tradici pintových sklenic byla reakce zákazníků překvapivě mírná.

„Podniky hlásily, že dostaly překvapivě málo komentářů nebo stížností od zákazníků, když se největší velikost servírování zmenšila na dvě třetiny pinty,“ uvádí studie. Pouze čtyři z 13 zúčastněných podniků zaznamenaly nějaké stížnosti, které navíc postupně utichly, jak si zákazníci na nové velikosti zvykli.

Budoucnost alkoholové politiky?

Výsledky této studie by mohly mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí politiku v oblasti regulace alkoholu. Zatímco dosavadní opatření se zaměřovala především na ceny a marketing alkoholu, změna velikosti porcí by mohla představovat nový, účinný nástroj.

„Vzhledem k potenciálu této intervence snížit spotřebu alkoholu si zaslouží zvážení v rámci politik kontroly alkoholu,“ uzavírají autoři studie.

Tento přístup by mohl být obzvláště zajímavý v kontextu současných diskusí o veřejném zdraví. Alkohol je totiž spojen nejen s řadou zdravotních problémů, ale také přispívá k obezitě – tvoří 5 až 10 % energetického příjmu u těch, kteří jej konzumují.

Začne zmenšování?

Je třeba zdůraznit, že tato studie byla provedena v relativně malém měřítku a její výsledky by měly být potvrzeny dalším výzkumem. Nicméně ukazuje fascinující možnost, jak relativně jednoduchou změnou můžeme ovlivnit spotřebu alkoholu.

Představa hospody bez tradičních půllitrů může znít pro mnohé nepředstavitelně. Ale jak tato studie naznačuje, možná právě takové zdánlivě malé změny mohou být klíčem k řešení velkých společenských problémů.

Nicméně nikde ve studii nejsou zmíněny minimálně dva důležité aspekty – zda nejde jen o určitou setrvačnost, kdy si štamgasti počítají vypitá piva a ne objem. A kromě objemu i míra opojení – protože, jak praví známá hláška: „My to nepijem proto, že nám to chutná… My to pijem, abychom se motali!“