Vesmírná loď Dragon, která tuto misi zajišťuje, již dříve letěla na Mezinárodní vesmírnou stanici a z ní s lodí Crew-1 a na první plně civilní misi na oběžnou dráhu Inspiration4. Pro první stupeň nosné rakety podporující tuto misi to bude již čtvrtý let, předtím vynesl Crew-8 a dvě mise Starlink. Po oddělení stupně přistane první stupeň Falconu 9 na bezpilotní lodi umístěné v Atlantském oceánu.
Cíle mise
Během několikadenní mise na oběžnou dráhu se Dragon s posádkou pokusí dosáhnout nejvyšší oběžné dráhy Země od dob programu Apollo. Počítá se také s prvním výstupem civilních astronautů do vesmíru ve skafandrech EVA vyvinutých společností SpaceX. Naplánováno je i 36 výzkumných studií a experimentů od 31 partnerských institucí, jejichž cílem je zlepšit lidské zdraví na Zemi i během dlouhodobých kosmických letů. V neposlední řadě nise otestuje laserovou komunikaci Starlink ve vesmíru.
Polaris Dawn je první ze tří plánovaných misí v rámci programu Polaris, který financuje miliardář Jared Isaacman, generální ředitel společnosti Shift4. Isaacman není v kosmu žádným nováčkem – v roce 2021 velel misi Inspiration4, prvnímu plně civilnímu orbitálnímu letu.
Pro pilota Kidda Poteeta, specialistku Sarah Gillisovou a lékařku Annu Menonovou to bude první let do vesmíru. Je to také poprvé, kdy jsou součástí posádky dva zaměstnanci společnosti SpaceX, což jim poskytne cenné informace pro budoucí mise na cestě k vytvoření multiplanetárního života.
Výš než kdokoli před námi
Jedním z hlavních cílů mise Polaris Dawn je dosáhnout nejvyšší oběžné dráhy Země v historii lidstva. „Dragon a posádka Polaris Dawn stráví ve vesmíru až pět dní a poletí výše než jakákoli předchozí mise Dragon,“ uvádí SpaceX ve svém prohlášení.
Co to v praxi znamená? Posádka bude obíhat Zemi ve výškách, kde se nachází Van Allenovy radiační pásy – oblasti intenzivního kosmického záření zachyceného magnetickým polem Země. Tyto pásy začínají přibližně 1000 kilometrů nad povrchem Země a táhnou se do vzdálenosti asi 60 000 kilometrů.
Pro srovnání – Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) obíhá ve výšce kolem 400 kilometrů nad Zemí. Polaris Dawn tedy plánuje vystoupat mnohem výš, možná až do výšek, kam se od dob programu Apollo žádný člověk nedostal.
Věda ve službách lidstva
Pobyt v takových výškách není jen o překonávání rekordů. Posádka Polaris Dawn bude provádět důležitý výzkum zaměřený na vliv vesmírného prostředí a záření na lidské zdraví. „Polaris Dawn bude provádět výzkum s cílem lépe porozumět účinkům kosmických letů a vesmírného záření na lidské zdraví,“ vysvětluje SpaceX.
Tyto poznatky budou klíčové pro plánování budoucích dlouhodobých misí na Měsíc, Mars a dále do vesmíru. Čím lépe pochopíme, jak extrémní podmínky kosmu ovlivňují lidské tělo, tím lépe budeme moci chránit astronauty během delších pobytů mimo Zemi.
Průkopníci ve vesmíru
Mise Polaris Dawn však není významná jen svou výškou a vědeckým programem. Posádka se chystá uskutečnit historicky první výstup do kosmického prostoru (EVA – Extra Vehicular Activity) v podání civilních astronautů.
„Posádka Polaris Dawn provede vesmírnou procházku, podpoří vědecký výzkum zaměřený na pokrok v oblasti lidského zdraví na Zemi a naše porozumění lidskému zdraví během budoucích dlouhodobých vesmírných letů,“ uvádí SpaceX.
Výstup do vesmíru je extrémně náročný a riskantní úkol i pro profesionální astronauty. Pro civilní posádku to bude skutečný křest ohněm. Navíc budou používat nové skafandry vyvinuté společností SpaceX, což bude zároveň test této klíčové technologie pro budoucí mise.
Komunikace budoucnosti
Dalším zajímavým aspektem mise je testování laserové komunikace se satelity Starlink. „Posádka Polaris Dawn bude první, která otestuje laserovou komunikaci Starlink ve vesmíru, což poskytne cenná data pro budoucí systémy vesmírné komunikace nezbytné pro mise na Měsíc, Mars a dále,“ uvádí SpaceX.
Laserová komunikace představuje budoucnost vesmírných spojení. Oproti rádiovým vlnám nabízí vyšší přenosové rychlosti a lepší zabezpečení. Úspěšné otestování této technologie by mohlo výrazně zlepšit naše schopnosti komunikovat s vzdálenými vesmírnými misemi.
Výzvy a překážky
Cesta k hvězdám však není jednoduchá. Mise Polaris Dawn čelila několika odkladům. První pokus o start 27. srpna 2024 byl zrušen kvůli úniku helia na pozemním zařízení. Druhý pokus o den později byl odvolán kvůli nepříznivé předpovědi počasí během plánovaného období návratu, pět dní po startu.
Tyto komplikace ukazují, jak náročné je plánování vesmírných misí. Na rozdíl od letů na ISS má Polaris Dawn omezenější zásoby vzduchu, jídla a dalších potřeb. „Na rozdíl od mise na ISS nemáme možnost dlouhého odkladu na oběžné dráze, takže musíme zajistit, aby předpověď byla co nejpříznivější, než odstartujeme,“ vysvětluje Isaacman.
Budoucnost na dosah ruky
I přes tyto výzvy představuje mise Polaris Dawn vzrušující krok vpřed v oblasti komerčních vesmírných letů. Ukazuje, že soukromé společnosti jsou schopné nejen dopravit lidi na oběžnou dráhu, ale také provádět složité vědecké mise a posouvat hranice našeho průzkumu vesmíru.
Úspěch této mise by mohl otevřít dveře dalším ambiciózním projektům. Program Polaris plánuje celkem tři mise, které mají vyvrcholit prvním letem lodi Starship s lidskou posádkou. Starship, největší a nejvýkonnější raketa, jakou kdy SpaceX vyvinula, aby mohla v budoucnu dopravit lidi na Měsíc a možná i na Mars.
Polaris Dawn tak není jen další vesmírnou misí. Je to důkaz, že éra, kdy byl vesmír výsadou pouze národních kosmických agentur, definitivně skončila. Budoucnost průzkumu kosmu leží v rukou odvážných jednotlivců a inovativních společností, které jsou ochotny riskovat a investovat do našeho společného vesmírného dobrodružství.
