On vlastně – ten problém – začal už kdysi dávno tím, že město bylo v podstatě založené v bažinách, které bylo nutné odvodnit, a navíc leželo podél hurikánového pobřeží. Ne, nechci tady vyprávět o klimatu, ale o tom, co se děje, když je počasí tvrdohlavé.
Bohatí lidé mohou odejít, firmy se přestěhovat, ale chudší lidé zůstanou a protože náklady na elektřinu a vodu se odvíjejí od délky městské infrastruktury, tak obojí začne zdražovat. Elektrické rozvody jsou dlouhodobě podinvestované, takže i celkem normální bouřka o síle větru kolem 130 km/hod zanechá za sebou několik milionů domácností bez proudu a takový blackout snadno trvá týden.
Síla větru hurikánu Carla v roce 1961 dosáhla asi 200 km/hod a tehdy ve městě žil asi milion lidí. Většina z nich ještě neměla klimatizaci, takže se dokázali s horkem smířit. Dnes by podobná bouře nejspíš zanechala Houston v podobném stavu jako hurikán Katrina New Orleans. Město by se zřejmě vzpamatovávalo několik týdnů až dva měsíce.
Ona ani nedávná klimatická historie není povzbuzující. Silné deště zaplavily části města v letech 2015, 2016 a 2017, kdy dokonce spadlo během jediné bouře asi 1200 mm srážek. V roce 2021 přišla nečekaná ledová bouře a následující sucho změnilo objem sedimentů do té míry, že na mnoha místech popraskaly vodovody a kanalizace.
Následky větrné bouře z letošního května.
Situace je o to zajímavější, že zřejmě nejenom obyvatelé Houstonu, ale většina obyvatel žije v ošizených městech, která byla v posledních několika mála desetiletích postavená nekvalitně a začíná se drobit. Všichni to radši přehlíží, ale v podobě bouře jednou přijde přirozená defektoskopie a ukáží se slabiny městských domů, mostů a celé technické infrastruktury.
Problém si asi umíme představit ze soukromého hlediska, ale uvažme třeba banku, která někde ve středu města sotva pár metrů nad hladinou moře vlastní nějakou skvělou budovu. Podle množství pojistných událostí dovede odhadnout, jaký je klimatický trend, ale radši o tom moc nehovoří. Místo toho budovu nenápadně prodá a odstěhuje se do klimaticky příznivé oblasti, jakou je v USA třeba stát Vermont.
Město se začne pozvolna a skoro skrytě vyprazdňovat. Lepší zaměstnání začnou být nedostatková, sníží se výběr daní do obecní pokladny, ale porostou náklady na prostou údržbu.
Takhle možná jednou, ale ještě za života mladších generací, zanikne Wall Street v New Yorku. Ať se nám to líbí nebo ne, tak to je počasí, které má stále silnější vliv na bohatství a chod měst.
