Tento složitý ekosystém, nazývaný nosní mikrobiom, hraje klíčovou roli v našem zdraví i nemoci. Nová studie publikovaná v časopise Nature Scientific Reports přibližuje dosud neznámé detaily o tomto skrytém světě a ukazuje, jak ho můžeme ovlivnit.

Výzkumníci z Rothman Orthopaedic Institute ve Filadelfii provedli rozsáhlou analýzu nosního mikrobiomu u 50 dobrovolníků. Jejich cílem bylo nejen zmapovat, jaké mikroorganismy v nose žijí, ale také zjistit, jak na ně působí nově vyvinutý antiseptický roztok s povidon-jodem.

„Nos funguje jako přechodová zóna mezi kůží a dýchacími cestami,“ vysvětluje hlavní autor studie Dr. Javad Parvizi. „Je to první obranná linie našeho těla proti patogenům, ale zároveň může být zdrojem nebezpečných infekcí.“

Kdo žije v našem nose?

Výzkumníci použili sekvenování DNA, aby odhalili složení nosního mikrobiomu. Zjistili, že tři čtvrtiny všech bakterií v nose tvoří rody Staphylococcus, Cutibacterium a Corynebacterium. Tyto bakterie jsou běžnou součástí lidského mikrobiomu a většinou jsou neškodné nebo dokonce prospěšné, ale při oslabení imunity mohou vyvolávat záněty a infekce, tedy především u pacientů v nemocnicích, kteří se léčí nebo mají podstoupit nějaký invazivní zákrok.

Zajímavé bylo zjištění, že asi u 22 % dobrovolníků se v nose vyskytovala bakterie Staphylococcus aureus, známý také jako zlatý stafylokok. Tato bakterie může být nebezpečným patogenem, zejména v nemocničním prostředí.

Výzkumníci také odhalili složité vztahy mezi jednotlivými druhy bakterií. Například přítomnost některých druhů rodu Corynebacterium byla nepřímo úměrná výskytu S. aureus. To naznačuje, že tyto bakterie mohou soutěžit o prostor a živiny, a tím ovlivňovat celkové složení nosního mikrobiomu.

Jak změnit mikrosvět v nose?

Druhá část studie se zaměřila na to, jak lze nosní mikrobiom ovlivnit. Vědci použili naředěný antiseptický roztok s povidon-jodem a sledovali jeho účinky na nosní mikrobiom.

Výsledky byly pozoruhodné. Již pět minut po aplikaci roztoku došlo k dramatickému snížení celkového počtu bakterií v nose. Tento efekt přetrvával i po dvou hodinách a byl částečně patrný i po 24 hodinách.

„Byli jsme překvapeni, jak rychle a účinně dokázal antiseptický roztok snížit mikrobiální zátěž v nose,“ říká Dr. Parvizi. „Zároveň jsme ale pozorovali, že tento zásah nenarušil celkovou rovnováhu nosního mikrobiomu.“

Nejvýrazněji byly postiženy bakterie Cutibacterium acnes, Staphylococcus a Corynebacterium. Zajímavé bylo, že po 24 hodinách došlo k mírnému nárůstu počtu některých druhů, zejména S. hominis a C. acnes. To dokládá, že nosní mikrobiom má schopnost se obnovit.

Bezpečnost především

Důležitým aspektem studie bylo zhodnocení bezpečnosti antiseptického roztoku. Vědci zjistili, že aplikace roztoku nenarušila funkci řasinkového epitelu v nose. Tento epitel je klíčový pro odstraňování nečistot a patogenů z dýchacích cest.

„Naše zjištění ukazují, že lze výrazně snížit počet potenciálně nebezpečných bakterií v nose, aniž bychom narušili přirozenou obranyschopnost nosní sliznice,“ uvádí autoři studie.

Budoucnost nosní hygieny

Výsledky této studie otevírají nové možnosti v prevenci infekcí, zejména v nemocničním prostředí. Cílená dekontaminace nosu by mohla snížit riziko šíření nebezpečných bakterií, jako je S. aureus, a tím předcházet závažným infekcím.

Zároveň však výzkumníci varují před přehnaným používáním antiseptických přípravků: „Nosní mikrobiom je složitý ekosystém, který se vyvíjel miliony let. Musíme být opatrní, abychom ho zbytečně nenarušovali.“

Studie také otevírá řadu nových otázek. Jak dlouhodobé používání antiseptických roztoků ovlivní nosní mikrobiom? Jak se liší nosní mikrobiom u zdravých lidí a u pacientů s různými onemocněními? A lze manipulací s nosním mikrobiomem zlepšit naši celkovou imunitu?

Odpovědi na tyto otázky budou vyžadovat další výzkum.