Miliony lidí denně užívají aspirin, aby předešli infarktu nebo mrtvici. Pro některé lidi však může být užívání tohoto léku rizikové.

Lékaři předepisují aspirin již desítky let, a to především pacientům, kteří již v minulosti trpěli onemocněním srdce a cév - nejčastější příčinou úmrtí na celém světě. Lékaři také běžně předepisovali denní dávky aspirinu pacientům bez kardiovaskulárních onemocnění - tento postup donedávna podporovala United States Preventive Services Task Force, nezávislá skupina odborníků, kteří vydávají doporučení týkající se preventivních léků.

Aspirin zůstává důležitou obrannou linií proti druhému infarktu. V loňském roce však americká pracovní skupina pro preventivní služby (U.S. Preventive Services Task Force) změnila svá doporučení poté, co dvě rozsáhlé klinické studie ukázaly, že jako preventivní opatření rizika užívání aspirinu pravděpodobně převažují nad jeho přínosy pro osoby ve věku 60 až 69 let - a to i v případě, že mají zvýšené riziko infarktu nebo mrtvice.

Přesto tento lék nadále užívají miliony lidí. Jen ve Spojených státech podle studie z roku 2019 užívá aspirin každý den přibližně každý pátý člověk starší 40 let. Mnozí z nich začali lék užívat bez doporučení lékaře - což je, jak varují odborníci, může vystavit většímu riziku krvácení do mozku a střev. Mezitím ho miliony dalších lidí, kteří ho potřebují, neužívají.

Jak se tedy ve všech těchto měnících se pokynech vyznat? Zde je to, co říkají odborníci.

Jak aspirin chrání před infarktem?

Na počátku 20. století si kardiolog Lawrence Craven všiml, že jeho pacienti užívající aspirin mají méně infarktů. Od té doby několik klinických studií prokázalo, že aspirin denně zabraňuje infarktu. Přelomová studie z roku 1989 na více než 22 000 lékařích bez srdečního onemocnění nebo mrtvice v anamnéze ukázala, že účastníci užívající aspirin měli o 44 % méně infarktů.

Aspirin, oficiálně nazývaný kyselina acetylsalicylová, zabraňuje buňkám zvaným krevní destičky, aby se spojovaly a vytvářely sraženiny. U pacientů se srdečním onemocněním se mohou krevní destičky abnormálně shlukovat, čímž přeruší přísun kyslíku do tkání a způsobí srdeční infarkt nebo mrtvici. Aspirin ředí krev, a to účinně tím, že snižuje lepivost buněk tvořících sraženiny, kterým se říká krevní destičky. To proto, že lék blokuje enzym zvaný cyklooxygenáza (COX), který se nachází na povrchu krevních destiček a brání mu v tom, aby nastartoval produkci molekul podobných hormonům zvaných prostaglandiny (PG), které jsou zodpovědné za to, že při poranění říkají krevním destičkám, aby se spojily.

Aspirin však díky svým vlastnostem ředění krve zvyšuje u svých uživatelů také pravděpodobnost závažného krvácení. Pacienti s rizikem krvácení by tento lék neměli užívat, shodují se odborníci, a riziko krvácení se zvyšuje s věkem pacientů.

Proč není každodenní užívání aspirinu vhodné pro všechny?

Americká pracovní skupina pro preventivní služby doporučuje všem lidem ve věku 40 až 59 let, kteří mají zvýšené riziko srdečního infarktu, aby společně se svými lékaři posoudili rizika a přínosy zahájení užívání denního aspirinu. Po 60. roce věku však odborná skupina doporučuje, aby pacienti aspirin jako primární preventivní opatření neužívali.

„Jedná se o doporučení týkající se zahájení podávání aspirinu u lidí, kteří nemají žádné známky kardiovaskulárního onemocnění,“ zdůrazňuje Michael Barry, profesor medicíny na Harvard Medical School a předseda U.S. Preventive Services Task Force. „Lidem, kteří prodělali infarkt nebo mrtvici, je doporučeno užívat tento lék.“

Pracovní skupina změnila svá doporučení v roce 2022 poté, co dvě rozsáhlé studie ukázaly, že lék sice snižuje riziko srdečního infarktu nebo mrtvice, ale zároveň zvyšuje riziko závažných krvácivých příhod, jako je krvácení do mozku a krvácení do střev.

Tato rizika v podstatě zrušila potenciální přínos léku pro osoby starší 60 let, u nichž je riziko život ohrožujícího krvácení vyšší než u mladších skupin. Pro věkovou skupinu 40 až 59 let však lék stále představoval malý čistý přínos.

Jak zvažujete rizika a přínosy?

Zvážit rizika a přínosy však není vždy tak jednoduché. Randall Stafford, profesor na Stanford School of Medicine, říká, že „určitě existuje skupina, která je tak trochu mezi, kde je více nejasností“. Říká, že u lidí starších 60 let, kteří ještě neprodělali mrtvici nebo infarkt, ale u nichž je vysoké riziko, že je v budoucnu postihne, „může existovat skupina, která by měla aspirin užívat“. K určení, kdo přesně do této skupiny patří, je zapotřebí dalšího výzkumu.

Nové studie také popřely desetiletí trvající důkazy, které ukazovaly, že aspirin má čistý přínos u dospělých nad 60 let. Eduardo Hernandez, prezident Texaského kardiologického institutu a profesor medicíny na Baylor College of Medicine, říká, že to může být způsobeno tím, že stejný přínos jako denní aspirin mají nyní i jiná preventivní opatření. Více pacientů užívá léky na snížení krevního tlaku, jako jsou statiny, a také léky na léčbu cukrovky. Oba typy léků „urazily dlouhou cestu“, říká Hernandez.

Dále je tu nejasný vztah mezi aspirinem a rakovinou tlustého střeva a konečníku. Bylo zjištěno, že aspirin sice zabraňuje vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku, ale některé studie také ukazují, že tento lék může zvyšovat riziko vzniku jiných druhů rakoviny. To znamená, že lékaři obvykle předepisují tento lék pouze lidem s velmi vysokým rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva. „Je to kontroverzní oblast, kterou se naše nejnovější doporučení nezabývají,“ říká Barry.

Co tedy mám dělat teď?

Doporučení americké pracovní skupiny pro preventivní služby se nezabývají ukončením užívání nízkých dávek aspirinu u pacientů, kteří jej již užívají. Barry zdůrazňuje, že pacienti, kteří chtějí lék vysadit, by se měli poradit se svým lékařem: „Lidé by si měli promluvit se svými lékaři, pokud chtějí znovu posoudit přínosy a škodlivost aspirinu pro ně.“

Na druhou stranu odborníci tvrdí, že někteří lidé s kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze by mohli zvážit, zda se svým lékařem nezačnou užívat aspirin. Nedávné studie ukázaly, že v zemích s vysokými příjmy, jako jsou USA, zhruba 35 % osob, kterým by užívání aspirinu prospělo, jej neužívá. „V této skupině obyvatel nemáme důslednou péči,“ vysvětluje Stafford. „Někteří lidé propadnou systémem.“

Hernandez říká, že „změna životního stylu má nakonec opravdu velký vliv na výsledky pacientů“. Ti, kteří doufají, že infarktu předejdou, by se měli zdravě stravovat a pravidelně cvičit, zdůrazňuje. „To je stejně cenné nebo cennější než léčba aspirinem.“