Tato inovativní půda obsahuje speciální materiál zvaný hydrogel. Ten dokáže zachytit vodu doslova ze vzduchu a postupně ji uvolňovat rostlinám. Zároveň umí kontrolovaně uvolňovat hnojivo, čímž zajišťuje rostlinám stálý přísun živin.

Jak hydrogel funguje?

Hydrogel je fascinující materiál na molekulární úrovni. Skládá se z polymerních řetězců, které vytváří trojrozměrnou síť. Tato síť má schopnost absorbovat obrovské množství vody – až stonásobek své vlastní hmotnosti. Když vlhkost v okolí klesne, hydrogel začne vodu postupně uvolňovat.

Infografika fungování hydrogelu
info

V případě „chytré půdy“ jsou do hydrogelu zakomponovány také částice hnojiva. Jak se hydrogel smršťuje a roztahuje v závislosti na množství vody, kontrolovaně uvolňuje i tyto živiny. Tím je zajištěno, že rostliny dostávají správné množství vody a živin přesně tehdy, když je potřebují.

Úspěch experimentů představuje naději

Výsledky experimentů jsou ohromující. Rostliny pěstované v této „chytré půdě“ vyrostly o 138 % více než rostliny v běžné půdě. A to není vše – nová technologie ušetří až 40 % vody oproti tradičním metodám zavlažování.

Tato technologie přichází v pravý čas. Zemědělství spotřebovává 70 % světových zásob sladké vody, v některých rozvojových zemích dokonce až 95 %. S rostoucí populací a klimatickými změnami je potřeba efektivnějších a udržitelnějších způsobů pěstování potravin naléhavější než kdy dříve.

Kdy se tato revoluční technologie dostane do rukou farmářů? Podle odhadů výzkumníků by „chytrá půda“ mohla být k dispozici pro širší použití v zemědělství během příštích 5–10 let. Před tím je však třeba provést rozsáhlé terénní testy v různých klimatických podmínkách a optimalizovat složení hydrogelu pro různé typy plodin.

Srovnání s jinými inovativními metodami

„Chytrá půda“ není jedinou inovací v boji proti nedostatku vody v zemědělství. Mezi další slibné technologie patří:

1. Kapková závlaha: Tento systém dodává vodu přímo ke kořenům rostlin, čímž minimalizuje ztráty odpařováním. Oproti „chytré půdě“ však vyžaduje instalaci potrubí a pravidelnou údržbu.

2. Vertikální farmy: Tyto indoor farmy využívají hydroponické nebo aeroponické systémy k pěstování plodin ve vertikálních vrstvách. Sice šetří vodu, ale jsou energeticky náročné a omezené na určité typy plodin.

3. Geneticky modifikované plodiny odolné vůči suchu: Tyto plodiny jsou šlechtěny tak, aby lépe hospodařily s vodou. Na rozdíl od „chytré půdy“ však neposkytují aktivní management vody a živin.

„Chytrá půda“ má oproti těmto metodám výhodu v tom, že nevyžaduje zásadní změny v současných zemědělských postupech a lze ji použít pro širokou škálu plodin v různých klimatických podmínkách.

Tato „chytrá půda“ by mohla být klíčem k udržitelnému zemědělství budoucnosti. Nejen že šetří vodu a hnojiva, ale také snižuje zátěž farmářů a pomáhá chránit životní prostředí. Je to další krok k zajištění potravinové bezpečnosti pro rostoucí světovou populaci.