Kortizol, lidově označovaný jako „stresový hormon“, je důležitým účastníkem většiny fyziologických procesů, díky nimž naše tělo funguje. V posledních letech se však stal obětí své vlastní slávy. Lidé v něm začínají spatřovat hlavního viníka potíží, jako je „únava nadledvinek“, přibývání na váze, vyčerpání, úzkost, bolesti hlavy a další. Problémem však není hormon sám, ale kolísání jeho hladiny v těle.
Fyzická síla
Kortizol – steroidní hormon vylučovaný nadledvinami – se nachází téměř ve všech tkáních těla. „Bez něj se neobejdeme,” říká Anat Ben-Shlomová, endokrinoložka a docentka medicíny na klinice Cedars-Sinai.
Kortizol umožňuje tělu regulovat vše od metabolismu přes spánek až po imunitní funkce a záněty. Nejznámější je asi tím, že pomáhá tělu reagovat na vnímané hrozby.
Pokud mozek vyhodnotí situaci jako vnitřní či vnější hrozbu, aktivuje sympatický nervový systém a spustí složitý sled hormonálních reakcí. Jednou z těchto reakcí je podnět nadledvinek k uvolnění kortizolu. Ten tělu pomáhá dodat energii, kterou organismus potřebuje ke zvládnutí stresu a k nastolení homeostázy.
Příliš mnoho vs. příliš málo
Příliš vysokou hladinu kortizolu může způsobovat nádor v hypofýze, který vede k takzvanému Cushingově syndromu, jenž se vyznačuje přibýváním na váze, slabostí, problémy s hladinou cukru v krvi a tvorbou podlitin.
Oproti tomu u pacientů, jejichž nadledviny neprodukují dostatek kortizolu, se může vyvinout chronická nedostatečnost nadledvin, známá také jako Addisonova choroba. Ta se může projevovat silnou únavu, závratěmi, ztmavnutím kůže, ztrátou chuti k jídlu a dalšími příznaky.
„Onemocnění, která jsou spojena s nedostatkem nebo nadbytkem kortizolu, jsou velmi komplikovaná, multiorganická a multisystémová,“ říká Ben-Shlomová. Jejich léčba může být složitá – a protože problémy s kortizolem mají společné příznaky s jinými nemocemi, často dochází k chybné diagnóze.
Mýtus „únavy nadledvin“
Poruch produkce kortizolu není zase tolik. Při trvalém stresu se však nadledvinky mohou unavit a kvůli tomu přestat produkovat kortizol, což vede ke kaskádě příznaků, které se souhrnně označují jako „únava nadledvinek“.
Ben-Shlomová však tvrdí, že tento termín je mýtus, a podle přehledu studií z roku 2016 tento stav ve skutečnosti neexistuje.
„K tomu, aby naše nadledvinky nefungovaly, je zapotřebí opravdu silný podnět,” řekla v červenci 2023 Anne Cappolaová, profesorka endokrinologie, diabetu a metabolismu na lékařské fakultě Pensylvánské univerzity, časopisu National Geographic. „Tyto žlázy jsou silně naddimenzované. Nadledvinky máme dvě, ale k fungování nám stačí méně než jedna.”
Navzdory existenci závažných endokrinních poruch, vědci varují před pokusy o „vyvažování“ si hormonální nerovnováhy svépomocí nebo tím, že si budete sami předepisovat doplňky stravy, z nichž většina není ověřena ani regulována.
Pokud vaše příznaky ovlivňují to, čemu se říká kvalita života, je třeba obrátit se na lékaře. Endokrinologové mohou vyloučit problémy s nadledvinami a často identifikovat jiná onemocnění, jako je perimenopauza a syndrom polycystických vaječníků (PCOS), které mají podobné příznaky jako problémy s nadledvinami.
„Nadledvinky jsou úžasné v tom, že nám dodávají to, co potřebujete k přežití a zvládání stresu,” říká Ben-Shlomová.
Boj proti chronickému stresu
Stres nemusí vaše nadledviny zničit nebo z nich vyčerpat zásoby kortizolu. Jeho účinky jsou však reálné a potvrzuje je i rozsáhlá odborná literatura, která zdůrazňuje souvislost mezi vysokou úrovní stresu a zhoršeným zdravotním stavem.
Například osoby s tragickými zážitky z dětství mají větší náchylnost k různým zdravotním potížím – od poruch nálady až po obezitu a mrtvici. Stres může vyvolat nebo zhoršit řadu dalších onemocnění, čímž ohrožuje celou řadu tělesných systémů.
I když se vám nemusí podařit zamezit vzniku nádoru či nějaké autoimunitní poruchy, změnami životního stylu můžete výrazně upravit svoje vnímání stresu. Ben-Shlomová a její kolegové zdůrazňují klasické recepty: význam pravidelného cvičení, zdravé stravy, meditace a dostatku spánku. Tyto faktory mohou zamezit vzniku mnoha zdravotních problémů, které mohou někteří lidé mylně považovat za problém produkce kortizolu.
Akutní stres sice může mít své evoluční výhody, většina z nás by ho však raději nezažívala. „Stres je špatná věc,” uzavírá lékařka. „To je prokázáno nade vši pochybnost.”