Jedno přísloví říká, že bolest plodí bolest. Používá se v souvislosti s fyzickou bolestí a také tehdy, když někdo způsobuje druhým svou vlastní psychickou bolest. Pokud jde o fyziologickou stránku věci, stále více výzkumů přináší další důkazy o tom, že bolest krku často vede k bolestem hlavy.
Nedávná studie zveřejněná v časopise The Journal of Headache and Pain je první, která poskytuje objektivní marker pro postižení svalů.
Výzkumníci použili magnetickou rezonanci (MRI) ke zkoumání myofasciálního zapojení (svalů a okolní pojivové tkáně) u tenzních bolestí hlavy a migrén u 50 osob. Kromě zjištění souvislosti mezi bolestmi krku a přítomností obou typů bolestí hlavy odhalilo vyšetření magnetickou rezonancí jemné změny v trapézovém svalu, který se táhne od poloviny zad do krku a ramen, které mohou být důsledkem zánětu u osob s těmito bolestmi hlavy.
„Zjistili jsme také významnou souvislost mezi těmito svalovými změnami a počtem dní, kdy jedinec trpěl bolestmi hlavy v průběhu 30 dnů před zobrazením, a také bolestmi krku,“ říká spoluautor studie Nico Sollmann, radiolog působící v Univerzitní nemocnici v Ulmu a na Technické univerzitě v Mnichově v Německu. Tato „zjištění mohou poskytnout objektivní důkaz o vzájemném vztahu mezi oblastí krku a mozkem při poruchách bolesti hlavy.“
Mark Green, profesor neurologie na Mount Sinai Icahn School of Medicine v New Yorku, některá zjištění zpochybňuje. „Na základě magnetické rezonance nemůžete předpokládat, že jde o zánět – sval může být natažený nebo stažený,“ říká. Co však nezpochybňuje, je souvislost mezi bolestmi krku a tenzními bolestmi hlavy nebo migrénou.
Sollmannův výzkum není prvním, který spojuje bolest krku a bolest hlavy. Jiná studie v časopise Neurology zjistila, že bolesti krku jsou velmi časté před, během a po vzniku migrény.
„Někdy si lidé myslí, že bolest krku je spouštěčem, ale je to také známka toho, že začala aktivita nervového systému, která probíhá při záchvatu migrény,“ říká spoluautorka studie Neurology Dawn C. Buseová, klinická profesorka neurologie na Albert Einstein College of Medicine v New Yorku. „Může to být znamení pro zahájení léčby migrény.“
Souvislosti mezi krčními svaly, mozkem a bolestí
Není zcela jasné, zda bolest krku skutečně způsobuje bolest hlavy, nebo zda tyto dva bolestivé stavy jednoduše koexistují. Jedno je však jisté: „Lidé s migrénou mají častěji bolesti krku, i když nemají migrenózní záchvat,“ říká Jessica Ailaniová, profesorka klinické neurologie a ředitelka Centra pro bolesti hlavy v nemocnici Medstar Georgetown University Hospital ve Washingtonu.
Pokud jde o příčinu, společným jmenovatelem mnoha bolestí hlavy je trojklanný nerv, známý také jako pátý lebeční nerv, který se napojuje na mozkový kmen a sestupuje do horní krční páteře, odkud přenáší signály bolesti, doteku a teploty do různých částí obličeje a hlavy.
Při bolestech krku „horní krční nervy aktivují trojklanný nerv a mohou vyvolat migrénu,“ upozorňuje Green, prezident Světové společnosti pro bolesti hlavy. „Sedmdesát pět procent lidí s migrénou má bolesti krku.“
V práci může být také fenomén senzibilizace na bolest. Zjednodušeně řečeno, při dlouhodobé bolesti zůstává nervový systém člověka v chronicky aktivovaném stavu, což snižuje jeho práh pro vnímání bolesti a činí ho přecitlivělým na bolest. Studie ve Scandinavian Journal of Pain zjistila, že lidé, kteří trpí bolestmi krku a chronickou migrénou – definovanou jako 15 a více dní bolesti hlavy za měsíc – nebo tenzními bolestmi hlavy, mají větší tendenci k perikraniální (hluboké) citlivosti než lidé s epizodickými bolestmi hlavy; jedna z teorií je, že to může být způsobeno senzibilizací na bolest.
„Když máte větší bolest v jedné oblasti, je pravděpodobnější, že budete mít větší bolest i v jiné, protože veškerá bolest sídlí v mozku,“ vysvětluje Ailani. „Mozek se stává přecitlivělým a bolest se zesiluje. Pro mozek může být také obtížnější vypnout signály bolesti.“
Lidé s migrénou nebo tenzními bolestmi hlavy mají navíc často myofasciální spouštěcí body, které při manuálním nahmatání mohou vyvolat epizody bolesti hlavy. Výzkum naznačuje, že aktivní myofasciální spouštěcí body na hlavě lidí s tenzním typem bolesti hlavy korelují s nižším tlakovým prahem bolesti, což naznačuje efekt senzibilizace.
Kdo je náchylný a proč
Na základě těchto mechanismů je každý, kdo má bolesti krku, potenciálně ohrožen vznikem tenzního typu bolesti hlavy nebo záchvatu migrény (pokud je k nim náchylný).
Kromě toho jsou tímto bolestivým úderem více ohroženi lidé se špatnou spondylózou (degenerace kostí a plotének v krční páteři), špatným držením těla nebo sportovními úrazy.
„Kombinaci bolesti krku, hlavy a zvýšené citlivosti na bolest lze pozorovat také u pacientů s akutní bolestí krku po úrazu bičem,“ říká Brian Grosberg, neurolog a ředitel centra pro bolesti hlavy Hartford HealthCare.
V některých případech může být bolest krku, která je doprovázena bolestí hlavy, „varovným signálem, pokud má někdo zimnici, horečku, problémy s koordinací nebo rovnováhou, potíže s chůzí, vyzařující bolest nebo brnění v rukou či nohou,“ říká Buse. V těchto případech může bolest krku naznačovat nádor nebo meningitidu, poznamenává.
Pokud tyto znepokojivé příznaky nejsou přítomny a bolest v krku doprovází něčí tenzní bolesti hlavy nebo záchvaty migrény, je úkolem léčit obě formy bolesti, aby se navzájem dále nevyvolávaly. „Chceme, aby lidé agresivně léčili bolesti krku, aby se tento problém nezhoršoval,“ říká Green.
Magnetická stimulace a další léčba
V současné době neexistuje jediná léčba, která by zaručeně pomohla proti oběma formám bolesti. Různé nefarmakologické terapie – včetně masáží, akupunktury, protahovacích cvičení nebo aplikace tepla či ledu (podle toho, co je lepší) - mohou zlepšit bolest krku, říká Ailani. Pomoci může také zlepšení ergonomického nastavení v práci a přechod na podpůrnější polštář na spaní.
Výzkum zjistil, že myofasciální uvolňování – kteréspočívá v působení tlaku na podrážděná místa ve svalech krku – a techniky protahování jsou také účinné při zlepšování intenzity migrény a rozsahu pohybu krční páteře.
Sollmannův tým nedávno použil opakovanou periferní magnetickou stimulaci (rPMS) k neinvazivní stimulaci krčních svalů a zmírnění bolesti krku. Při rPMS se používá speciální zařízení, které dodává rychle pulzující magnetickou stimulaci periferním nervům, aby se snížila bolest. „V rámci opakovaných aplikací rPMS jsme pozorovali, že lze snížit bolest hlavy,“ dodává Sollmann.
Co se týče léků, při vzplanutí bolestí šíje, tenzních bolestí hlavy a/nebo záchvatů migrény lze užívat volně prodejné léky, jako je paracetamol nebo ibuprofen.
„Nepřehánějte to s užíváním těchto léků, protože časem bolest ještě zhorší,“ varuje Green. (Pokud k tomu dojde, často se jedná o tzv. bolesti hlavy způsobené nadužíváním léků nebo tzv. návratové bolesti hlavy.)
U častých nebo chronických bolestí hlavy spolu s bolestmi šíje lze k prevenci záchvatů použít některá antidepresiva – například amitriptylin, mirtazapin a duloxetin – a některé léky proti záchvatům (například gabapentin), říká Ailani.
K dalším způsobům léčby migrény patří třídy léků nazývané triptany, gepanty nebo ditany a k dispozici je také řada preventivních látek ze tříd gepantů, beta-blokátorů, tricyklických antidepresiv a monoklonálních protilátek, říká Grosberg.
U chronické migrény se někdy používají botoxové injekce, jejichž cílem je snížit intenzitu bolesti hlavy a počet dní s bolestí hlavy za měsíc. Ve studii, která vyšla v roce 2023 v časopise Toxins, vědci zkoumali účinky botoxových injekcí u 116 osob s chronickou migrénou a různou mírou postižení krku: Botoxové injekce měly při tříměsíčním sledování největší vliv na snížení počtu dní bolesti hlavy za měsíc a na postižení migrénou u osob s těžkým postižením krku, ale pokles intenzity bolesti hlavy byl u všech účastníků podobný.
„Pokud jsou bolesti hlavy časté, je nejlepší udělat něco preventivního,“ říká Green. Tímto způsobem můžete potenciálně přerušit cyklus opakujících se bolestí krku a hlavy.
