Nárůst deprese představuje obrovskou zátěž pro zdravotnické systémy po celém světě. Zatímco v roce 1990 trpělo depresí přibližně 150 milionů lidí, nyní je to téměř dvojnásobné množství.

Onemocnění se častěji vyskytuje u žen než u mužů a projevuje se především dlouhodobě sníženou náladou, ztrátou zájmu a únavou. Současně narůstá i užívání antidepresiv, která však mají své limity, a ne všem pacientům dostatečně pomáhají. Standardní léčba obvykle kombinuje psychoterapii a medikaci, přesto vědci stále hledají nové účinnější způsoby léčby.

„Současně dostupné farmakologické prostředky mají významná omezení v účinnosti,“ zdůrazňují autoři studie, protože běžně předepisovaná antidepresiva zabírají pouze u části pacientů a často mají i nežádoucí vedlejší účinky. To nutí vědce hledat alternativní přístupy k léčbě.

Co ukázala čísla

Mezinárodní tým vědců analyzoval data od více než 20 000 lidí ze 106 zemí světa, kteří po dobu sedmi měsíců sledovali svou tělesnou teplotu a příznaky deprese. Část účastníků používala běžné teploměry, část nosila speciální prsten kontinuálně měřící teplotu.

„Zjistili jsme, že vyšší tělesná teplota souvisí s vyšší mírou depresivních příznaků,“ uvádí studie.

Výzkum rozdělil účastníky do čtyř skupin podle závažnosti deprese. Rozdíly v tělesné teplotě byly na první pohled malé, ale statisticky významné. U měření běžnými teploměry znamenalo každé zvýšení teploty o 0,1 °C vyšší pravděpodobnost deprese – od 1,5 % u mírné deprese až po 8,1 % u těžké deprese.

Ještě přesnější data poskytlo kontinuální měření pomocí speciálního prstenu. Zatímco lidé bez deprese měli průměrnou denní teplotu 32,038 °C, u lidí s těžkou depresí to bylo 32,366 °C – tedy rozdíl přibližně 0,3°C.

„Tyto změny jsou pozoruhodné vzhledem k úzkému rozmezí lidské tělesné teploty,“ poznamenávají autoři studie. Zajímavé také bylo, že lidé s depresí vykazovali menší rozdíly mezi denní a noční teplotou těla oproti lidem bez deprese. Tento fenomén souvisí s narušenou termoregulací – schopností organismu udržovat stálou tělesnou teplotu.

Biologické mechanismy

Vědci se domnívají, že za vyšší teplotou u depresivních lidí může stát narušená schopnost těla regulovat teplotu.

„Dostupná data naznačují, že nedostatečná schopnost aktivovat ochlazovací mechanismy, měřená sníženou schopností pocení, může hrát důležitou roli v teplotních změnách pozorovaných u deprese,“ cituje studie.

Chronobiologie, věda zabývající se biologickými rytmy organismu, naznačuje, že narušení teplotních cyklů může mít významný vliv na náladu a celkové fungování organismu.

Objev otevírá cestu k novým terapeutickým přístupům s antidepresivním účinkem – tedy takovým, které zmírňují příznaky deprese.

Teplo jako odpověď?

U sledovaných osob se pak opakovaně ukázalo, že krátkodobé zvýšení tělesné teploty (například pomocí sauny nebo teplých koupelí) může mít pozitivní vliv na náladu.

„Pacienti s vyšší tělesnou teplotou vykazovali již před léčbou větší antidepresivní odpověď,“ uvádí studie s tím, že pozitivní účinek vykazovaly různé, na teple založené techniky, jako jsou jógová cvičení, hypertermické koupele nebo používání infračervených lamp.

Například jediná procedura celotělové hypertermie, při které se tělesná teplota zvýší na 38,5 °C, vedla k rychlému a dlouhodobému zmírnění depresivních příznaků.

Paradox tepelné regulace

Na první pohled se může zdát protichůdné, že lidé s depresí mají vyšší tělesnou teplotu, a přesto jim krátkodobé zahřívání těla pomáhá. Vysvětlení spočívá v adaptační reakci organismu.

„Ačkoli se může zdát kontraintuitivní, že intervence, které dočasně zvyšují tělesnou teplotu, by mohly prospět stavu charakterizovanému zvýšenou teplotou, akutní vystavení vysokému teplu vyvolává kompenzační termoregulační ochlazovací procesy, které vedou k dlouhodobějšímu a trvalému snížení tělesné teploty,“ vysvětlují autoři studie studie.

Jinými slovy – když tělo krátkodobě zahřejeme, aktivují se jeho přirozené ochlazovací mechanismy, které byly u depresivních pacientů potlačeny. Tato „reset“ reakce pak vede k normalizaci tělesné teploty a zlepšení nálady.

Budoucnost léčby

Ačkoliv jsou tyto výsledky slibné, vědci zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu. Je třeba lépe porozumět mechanismům, jakými tělesná teplota ovlivňuje náladu a psychický stav. Zároveň je nutné stanovit přesné postupy a parametry teplotní terapie.