Lidé produkují ohromující množství vlasového odpadu – kadeřnictví v USA a v Kanadě jich vyhodí denně asi 31,5 tuny, v Evropě je toto číslo sedmkrát vyšší. Téměř veškerý tento odpad končí na skládkách a ve spalovnách.

Zastánci však tvrdí, že ostříhané vlasy mají tolik užitečných vlastností, že je škoda je vyhazovat. Proto lidé po celém světě, jako například Japonka Hamaová – která si na tom založila vlastní živnost – vlasy sbírají a hledají inovativní způsoby, jak je recyklovat.

Když máte vlasy na hlavě, jsou pro vás důležité. Ale když vám pár vlasů vypadne nebo si je ostříháte, rázem se z nich stává odpad,“ říká Hamaová. „Vlasy se dají přeměnit na něco opravdu cenného.“

„Magnet“ na ropné skvrny

Hamaová pracuje pro neziskovou organizaci „Matter of Trust“ (MoT) se sídlem v San Francisku. Její členové pracují ve více než 60 střediscích rozmístěných v sedmnácti zemích světa a pomocí strojů zpracovávají vlasy, které jim darují místními holičství a kadeřnictví, do čtvercových rohoží o uhlopříčce zhruba 80 centimetrů. Ty se pak používají k čištění ropných skvrn.

Vlasy jsou pro tento účel obzvláště vhodné, říká spoluzakladatelka organizace Lisa Gautierová. „Je to proto, že jejich drsná vnější vrstva dobře zachycuje vrstvu ropy.“

Přesněji řečeno, vlasy jsou z 95 procent tvořeny keratinem a právě tento vláknitý protein zprostředkovává hydrofobní interakce – jinými slovy, „olejové látky dobře lnou k sobě", říká Glenn Johnson, materiálový vědec amerického letectva, který touto organizaci spolupracuje  na vývoji a testování rohoží.

„Vlasy mají navíc velký povrch,“ říká Megan Murrayová, vědkyně v oboru životního prostředí na Technologické univerzitě v Sydney v Austrálii. Ve studii z roku 2018 Murrayová zjistila, že norné stěny vyrobené z recyklovaných lidských vlasů dokážou na svůj povrch navázat až 0,84 gramu ropy na každý gram vlasové hmoty – to znamená výrazně více než polypropylen – plast, který se k čištění ropných skvrn používá obvykle.

Sorpční rohože od společnosti MoT byly použity při největších ropných katastrofách, jako byla například havárie ropné plošiny „Deepwater Horizon“ v roce 2010 nebo havárie čínského tankeru „COSCO Busan“ v roce 2007 v Sanfranciském zálivu. Ještě letos Hamaové tým své rohože použije
ve městě Niigata, asi čtyři hodiny severně od Tokia, kde v opuštěném ropném poli – které se kdysi pyšnilo největší produkcí ropy v zemi – zůstává více než 300 netěsných vrtů.

Letectvo vlasové rohože zase používá k čištění vody znečištěné kapalnými palivy a pěnou po hasičském výcviku. „Kromě mastných povrchově aktivních látek se hasičská pěna dobře chytá i na lidské vlasy,“ říká Johnson. Testování zatím probíhá. Rohože jsou však slibnou metodou, která by mohla být nasazena v operačním měřítku při čištění více než dvou milionů litrů znečištěné vody, která se při tomto výcviku každoročně vyprodukuje.

Pomocná ruka pro rostliny

Recyklované vlasy jsou také užitečné jako hnojivo a mulčovací materiál. „Vlasy obsahují hodně bílkovin, které mají poměrně vysoký obsah dusíku,“ vysvětluje Stuart Weiss, ekolog ochrany přírody z nezávislé laboratoře Creekside Science v Kalifornii.

Lidské vlasy navíc živiny uvolňují pomaleji než ekvivalentní komerční hnojiva – díky tomu se do vodních toků nevyplavuje přebytečný dusík, říká Weiss. Řada pokusů provedených na počátku roku 2000 prokázala, že nekompostované lidské vlasy se hodí při pěstování bylinek, jako je bazalka, šalvěj a máta peprná, zahradnických plodin, například salátu, a také měsíčku lékařského, náprstníku a dalších okrasných rostlin.

Komerčním úspěchem v této oblasti byl nedávno počin podnikatele Davida Denise, který loni prostřednictvím svého start-upu „CutOff Recycle“ prodal zemědělcům v severní Tanzanii více než 560 litrů tekutého hnojiva vyrobeného z lidských vlasů.

Zpětná vazba od těchto zemědělců – pěstujících hlavně rajčata a listovou zeleninu, jako je špenát a amarant, byla velmi povzbudivá, říká Denis, který firmu založil spolu s partnery v roce 2020. „Hmotnost rajčat se jim zvýšila až o 25 procent a mají také větší listy u listové zeleniny,“ říká.

Zemědělské experimenty na druhém konci světa – v chilské poušti Atacama, nejsušším místě planety – přinesly podobně slibné výsledky. V loňském roce se tam společnost MoT ve spolupráci s místními zemědělci snažila zjistit, zda použití lidských vlasů může pomoci snižovat ztráty vody při odpařování z olivovníků, avokádovníků a citronovníků.

„Pokud použijete naše vlasové rohože na svrchní část půdy, spotřebujete o 48 procent vody méně,“ říká o výsledcích studie vedoucí chilské pobočky MoT Mattia Carenini.

Vlasové mulče také pomohly zvýšit množství dusíku, zlepšit zdraví půdy a zvýšit výnosy ovoce o 32 procent.

Semínka naděje

Recyklované vlasy hrají důležitou roli také při obnově degradované půdy a mořské krajiny. Například skotská charitativní organizace Seawilding nyní zkouší vlasy jako prostředek pro výsev mořské trávy. Ve Spojeném království totiž podle odhadů ubylo od roku 1936 až 44 procent plochy mořské trávy, které jsou životně důležitým mořským biotopem a obrovským úložištěm uhlíku.

Na souši se recyklované vlasy používají na travnatých plochách v Presidiu – národním parku s výhledem na sanfranciský most Golden Gate. V minulém roce Weiss společnosti MoT pomáhal vysévat okrasné traviny pod vrstvu plstěných vlasových koulí na zhutněnou půdu, která kdysi sloužila jako parkoviště.

Ačkoli je teď pokus teprve v polovině, výsledky „jsou prostě mimořádné“, říká. „Když se na to podíváte, můžete naprosto přesně určit, které políčko bylo ošetřeno vlasy.“ Na pozemcích s vlasy bylo v průměru 75 procent původních travních porostů, zatímco na kontrolních pozemcích se slámou to bylo méně než 10 procent.