Tým vědců z Brazílie a Německa prokázal přítomnost mikroplastů v lidském mozku, konkrétně v čichovém bulbu. Tento malý, ale důležitý oddíl v naší hlavě zpracovává čichové vjemy a je branou mezi nosní dutinou a zbytkem mozku. Objev publikovaný v časopise JAMA Network Open otevírá znepokojivé otázky o tom, jak plasty ovlivňují naše zdraví.

„Nalezli jsme mikroplasty v čichových bulbech 8 z 15 zkoumaných jedinců,“ uvádí hlavní autor studie Dr. Luís Fernando Amato-Lourenço. „Celkem jsme identifikovali 16 syntetických částic a vláken, přičemž 75 % tvořily částice a 25 % vlákna.“

Cesta do mozku nosem

Jak se vlastně mohou plasty dostat do našeho mozku? Vědci se domnívají, že hlavní cestou je nos. Čichový bulbus je totiž přímo napojen na nosní dutinu přes tenkou ploténku kosti čichové. Ta je protkána drobnými otvory, kterými procházejí čichové nervy.

„Anatomie čichové ploténky může sloužit jako brána z nosních průchodů do lebky,“ vysvětlují autoři studie. „Tato ploténka, umístěná mezi čelní a klínovou kostí, leží vodorovně a obsahuje několik otvorů, z nichž každý má průměr menší než 1 mm.“

Tyto miniaturní otvory umožňují průchod nejen čichovým nervům, ale bohužel i mikroskopickým částicím plastů, které vdechujeme ze znečištěného ovzduší. Jakmile se dostanou do čichového bulbu, mohou se odtud teoreticky šířit i do dalších částí mozku.

Plastové konfety v našich hlavách

Co přesně vědci v mozcích našli? Většinu objevených částic tvořil polypropylen (43,8 %), následovaný polyamidem, nylonem a polyetylenvinyacetátem (po 12,5 %). Dále byly zastoupeny polyetylen, perlonový polyamid a směs vlny s polypropylenem (po 6,3 %).

Velikost nalezených částic se pohybovala od 5,5 do 26,4 mikrometrů u částic a průměrně 21,4 mikrometrů u vláken. Pro představu – lidský vlas má průměr kolem 70 mikrometrů, takže jde opravdu o miniaturní částice.

„Polymery, které jsme našli v čichovém bulbu, odpovídají nejčastěji vyráběným a zpracovávaným plastům, jako je polypropylen, nylon/polyamid, polyetylen a polyetylenvinyacetát,“ uvádí studie. „Tyto materiály se běžně používají na výrobu obalů, oblečení a bytových doplňků, což naznačuje, že hlavním zdrojem vdechovaných mikroplastů je vnitřní prostředí.“

Mikroskopické, ale nebezpečné?

Nález plastových částic v mozku je znepokojivý, ale co to vlastně znamená pro naše zdraví? Zatím nevíme. Studie prokázala pouze přítomnost mikroplastů, nikoliv jejich účinky. Přesto existují důvody k obavám.

„Vzhledem k potenciálním neurotoxickým účinkům způsobeným mikroplasty v mozku a všudypřítomnému znečištění životního prostředí plasty by naše výsledky měly vyvolat znepokojení v kontextu rostoucí prevalence neurodegenerativních onemocnění,“ varují autoři studie.

Předchozí výzkumy na zvířatech ukázaly, že mikroplasty mohou narušovat hematoencefalickou bariéru – ochrannou bariéru mezi krví a mozkem. Mohou také způsobovat zánět a oxidační stres v mozkové tkáni. U lidí byly mikroplasty spojeny s různými zdravotními problémy včetně rakoviny, neplodnosti a poruch imunitního systému.

Dr. Amato-Lourenço dodává: „Naše zjištění podtrhují potřebu dalšího výzkumu zdravotních dopadů expozice mikroplastům, zejména pokud jde o neurotoxicitu a potenciál mikroplastů obejít hematoencefalickou bariéru.“

Možné účinky mikroplastů

Výzkum účinků mikroplastů v lidském těle je stále v počáteční fázi, některé studie již naznačují možné negativní dopady:

  1. Zánětlivé reakce: Mikroplasty mohou vyvolávat zánětlivé reakce v různých tkáních a orgánech.
  2. Oxidační stres: Přítomnost mikroplastů může vést k zvýšené tvorbě volných radikálů, což poškozuje buňky.
  3. Narušení hormonální rovnováhy: Některé plasty obsahují chemikálie narušující endokrinní systém.
  4. Poškození DNA: Bylo zjištěno, že některé typy mikroplastů mohou poškodit genetický materiál buněk.
  5. Ovlivnění imunitního systému: Mikroplasty mohou zasahovat do fungování imunitního systému.
  6. Akumulace toxinů: Mikroplasty mohou na sebe vázat jiné toxické látky a usnadňovat jejich vstup do těla.
  7. Narušení střevního mikrobiomu: Studie naznačují, že mikroplasty mohou ovlivňovat složení střevních bakterií.
  8. Kardiovaskulární problémy: Některé výzkumy spojují expozici mikroplastům s vyšším rizikem srdečních onemocnění.
  9. Neurodegenerativní onemocnění: Existují obavy, že mikroplasty v mozku mohou přispívat k rozvoji neurodegenerativních chorob.

Je důležité poznamenat, že mnoho těchto účinků bylo pozorováno především v laboratorních podmínkách nebo na zvířecích modelech. Dlouhodobé účinky na lidské zdraví nejsou zatím plně pochopeny a vyžadují další výzkum.

Plastová epidemie

Objev mikroplastů v lidském mozku je dalším důkazem toho, jak všudypřítomné jsou tyto částice v našem životním prostředí i tělech. Dříve byly mikroplasty nalezeny v lidských plicích, střevech, játrech, placentě, spermatu a krevním oběhu.

Podle odhadů každý člověk v průměru sní a vdechne 5 gramů plastů týdně, což odpovídá hmotnosti jedné kreditní karty. Většinu mikroplastů přijímáme z pitné vody, mořských plodů a vzduchu.

Problém mikroplastů souvisí s naší obrovskou produkcí a spotřebou plastů. Od 50. let 20. století, kdy se plasty začaly masově vyrábět, jsme jich vyprodukovali přes 8 miliard tun. Přitom jen asi 9 % plastového odpadu se recykluje, zbytek končí na skládkách nebo v přírodě, kde se rozpadá na stále menší částice.

Cesta vpřed

Co můžeme s problémem mikroplastů dělat? Na osobní úrovni můžeme omezit používání jednorázových plastů, upřednostňovat přírodní materiály a filtrovat pitnou vodu. Zásadní změny ale musí přijít na úrovni průmyslu a politiky – je třeba omezit produkci plastů, zlepšit systémy recyklace a vyvíjet alternativní, biologicky rozložitelné materiály.

Výzkum mikroplastů v lidském těle je teprve v počátcích. Potřebujeme další studie, které objasní, jak se tyto částice v těle chovají a jaké mají dlouhodobé účinky. Objev mikroplastů v mozku je alarmující, ale může být i příležitostí k zamyšlení nad naším vztahem k plastům a impulsem ke změně.

„Neinvazivní zobrazovací technologie, jako je magnetická rezonance, jsou potřebné k překonání současných omezení v analýze tkání různých lidských orgánů a ke zlepšení porozumění zdravotním rizikům mikroplastů,“ uzavírají autoři studie.