Vědci dali do souvislosti používání sociálních médií a špatnou kvalitu spánku s nočními můrami. Jde o nejnovější z řady více studií o tom, že když mládež tráví příliš času na TikToku, Instagramu, síti X (Twitter) či Facebooku, má to špatný vliv na jejich duševní zdraví. Je to však poprvé, kdy se badatelé zabývali kvalitou snů a souvisejícími poruchami spánku.

„Vzhledem k tomu, že sociální média jsou stále provázanější s našimi životy, mohou ovlivňovat i naše sny. Zjistili jsme totiž, že jedinci, kteří na těchto platformách tráví více času, jsou pak náchylnější k divokým snům,“ říká Reza Shabahang, hlavní autor studie a výzkumný psycholog na Flinders University v Austrálii.

S tím souhlasí i psycholog Shelby Harris z New Yorku. Podle něj se obsah, který na sociálních sítí čteme, například o „šikaně, politických bojích a sociálních srovnáních, zvyšuje emoční stres, který může způsobovat noční můry“.

Jak sociální média ovlivňují sny

Nový výzkum se řídil tím, co Shabahangův výzkumný tým definoval jako „stupnici nočních můr ve vztahu k sociálním médiím“. Tuto škálu sestavili na základě předchozích klasifikací nočních můr, související literatury a dalších studií, které zkoumaly vnější vlivy na kvalitu snů.

V této stupnici se zkoumala korelace mezi četností aktivit na sociálních sítích a intenzivním prožíváním nočních můr souvisejících se sociálními sítěmi, a to u 595 účastníků.

Příklady běžně uváděných nočních můr zahrnovaly konflikty s jinými uživateli sociálních médií, znepokojivé zprávy, nemožnost přístupu ke svému účtu na sociálních médiích a pocity viktimizace, bezmoci a ztráty kontroly.

Tyto noční můry spojené se sociálními médii „byly spojeny se zvýšenou úzkostí, neklidem, špatnou kvalitou spánku a hrůzou z nočních můr,“ říká Asad Khan, hlavní autor související studie.

A přestože lidé mohou někdy zažívat tyto nepříznivé následky v důsledku jiných vnějších faktorů, „nový přínos této studie spočívá v tom, že témata jsou zkoumána ve specifickém kontextu sociálních médií,“ říká Pamela Rutledgeová, ředitelka Výzkumného centra psychologie médií v Kalifornii

Podle ní je studie směrodatná částečně proto, že vychází z „hypotézy kontinuity“ – modelu snění, který tvrdí, že to, co prožíváme během dne, se objevuje v našich snech.

V souladu s tímto modelem „lidé, kteří se více soustředí na sociální média, zejména úzkostným nebo negativním způsobem, by proto měli mít více nočních můr souvisejících se sociálními médii,“ říká Deirdre Leigh Barrettová, výzkumnice snů a spánku na Harvard Medical School.

Toto zaměření je klíčové. Kvalitu snů účastníků totiž nejspíše ovlivňuje právě to, jak prožívají sociální média. Shabahang například uvádí u těch, kdo sociální média používají především ke komunikaci s rodinou a přáteli, existuje nižší pravděpodobnost, že budou mít děsivé sny než u lidí, kteří je používají k zapojování se do sporných debat nebo sledování účtů, které předkládají znepokojivé informace.

Bez ohledu na záměry se znepokojivé informace nebo záporné interakce objevují na sociálních platformách běžně. Jejich algoritmy jsou totiž „speciálně navrženy tak, aby fyziologicky a psychologicky vyvolávaly emoce a podporovaly závislost na médiích,“ říká Maida Lynnová Chenová, lékařka spánkové medicíny a ředitelka Centra pro dětské poruchy spánku v dětské nemocnici v Seattlu ve státě Washington.

Jak sociální média ovlivňují kvalitu spánku

Kromě nepříjemných a znepokojivých snů Flindersova studie a další související výzkumy ukazují, že horší kvalita a poruchy spánku jsou také obecně častější u lidí, kteří používají aplikace sociálních médií nadměrně.

„Velké množství výzkumů potvrzuje souvislost mezi dobou strávenou u obrazovky a horším spánkem u nezletilých a možná i u dospělých,“ říká Anthony Levasseur, výzkumník v oblasti spánku z Centra pro pokročilý výzkum spánkové medicíny v kanadském Montrealu.

Khanova studie z roku 2024, jíž se zúčastnilo více než 200 000 uživatelů sociálních médií, skutečně ukazuje, že návyky a chování v oblasti sociálních médií, které u mládeže narušují pracovní a školní povinnosti a negativně ovlivňují jejich mezilidské vztahy, mohou způsobit dostatek stresu na to, aby se u nich zvýšila pravděpodobnost nekvalitního spánku.

Podle jiných studií může být čas strávený na sociálních médiích zdrojem nespavosti v případě, že se dotyčný kvůli nim dostane do situace, v níž prožívá intenzivní strach z promarněné šance. Jde o úzkostný stav, někdy označovaný anglickou zkratkou „FOMO“ („fear of missing out“), kdy člověk trpí úzkostí z toho, že mu uniká zajímavá příležitost, kterou ale využijí druzí.

Někdy může být kvalita spánku ovlivněna i ryze prozaickým způsobem, například prostřednictvím push notifikací, zvuků a vibrací nebo jiných upozornění, která přerušují spánek nebo mu brání.

Problémem je také vysoce poutavý obsah s rychlým obrazem. Jeho následkem je mozek bdělejší a nepřipravený na spánek.

Dalším souvisejícím problémem je „narušení cirkadiánního rytmu v důsledku modrého světla vyzařovaného z vašeho elektronického zařízení,“ vysvětluje Ben Carter, profesor lékařské statistiky na King's College London ve Velké Británii.

Toto světlo stimuluje gangliové buňky sítnice citlivé na modré světlo, což jsou fotoreceptory v oku, které komunikují se žlázou zodpovědnou za produkci melatoninu, dodává Levasseur. „To nakonec potlačí produkci melatoninu, což je hormon, který stimuluje ospalost,“ vysvětluje.

Výzkumy sice ukazují, že někteří lidé jsou na stimulaci modrým světlem citlivější než jiní, nicméně bylo prokázáno, že ovlivněná hladina melatoninu zvyšuje bdělost před spaním, což ztěžuje usínání nebo udržení spánku.

Jak omezovat dětské zlozvyky

Podle nejnovějších údajů spí 20 procent lidí méně než pět hodin denně, přičemž více než 50 procent lidí spí pouze šest až sedm hodin denně. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje, abyste si každou noc dopřáli sedm až osm hodin kvalitního spánku a vyhnuli se tak problémům spojeným s nedostatkem spánku.

Trvalá spánková deprivace je spojena se zhoršeným stavem imunitního systému, zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a Alzheimerovy choroby, zhoršenými kognitivními funkcemi, zhoršeným metabolickým zdravím a vyšším výskytem obezity a souvisejících zdravotních rizik, jako je cukrovka. „Chronický špatný spánek je také spouštěčem deprese a úzkosti,“ dodává Carter.

Podle odborníků je při prevenci spánkové deprivace u dětí v souvislosti s používáním sociálních médií důležité, aby jim šli příkladem rodiče a měli pod kontrolou své vlastní návyky v této oblasti. Snáze tak budou dětem moci stanovit hranice i spánkový režim.

Badatelé také zdůrazňují, že je důležité sledovat, co jejich ratolest sledují. Díky tomu budou rodiče moci dítěti zamezit přístup k vysoce poutavému nebo znepokojujícímu obsahu před usnutím. Dále je dobré domluvit se s nimi na „nabíjení telefonů na jednom centrálním místě přes noc, aby si děti nenosily telefon s sebou do postele“.

Zdroje: