Když v roce 2020 zasáhl svět COVID-19, nikdo si nedokázal představit, jak hluboce zasáhne do našich životů. Lockdowny, sociální izolace a dramatické změny v každodenním životě měly dalekosáhlé důsledky. Nyní, o několik let později, začínáme odkrývat jejich skutečný dopad – a některá zjištění jsou opravdu překvapivá.
Tým vědců z Washingtonské univerzity pod vedením Patricie K. Kuhlové provedl unikátní studii, která sledovala vývoj mozku více než stovky dospívajících před a po pandemii COVID-19. Výsledky, publikované v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, odhalují, že pandemie způsobila nečekané zrychlení zrání mozku u teenagerů. A co je ještě překvapivější – tento efekt byl výrazně silnější u dívek než u chlapců.
Mozek na zrychleném běžícím pásu
Představte si, že normální vývoj mozku je jako chůze na běžícím pásu. Během dospívání mozek prochází řadou změn – některé oblasti se zmenšují, jiné rostou, vytvářejí se nová spojení. Je to přirozený proces, který obvykle trvá několik let. Pandemie však jako by nastavila tento běžící pás na mnohem vyšší rychlost.
„Zjistili jsme, že u dívek, které prošly lockdowny, došlo k urychlení zrání mozku v průměru o 4,2 roku,“ uvádí studie. „U chlapců byl tento efekt méně výrazný, v průměru 1,4 roku.“
To znamená, že mozek 15leté dívky po lockdownu vypadal spíše jako mozek 19leté mladé ženy. Je to, jako by čas v jejich hlavách plynul mnohem rychleji než ve vnějším světě.
Proč jsou dívky více zasaženy?
Tento rozdíl mezi pohlavími je jedním z nejzajímavějších aspektů studie. Proč byly dívky zasaženy výrazně více než chlapci? Vědci nabízejí několik možných vysvětlení.
„Pro dívky jsou vztahy s vrstevnicemi životně důležité pro rozvoj identity a dívky se na tyto vztahy spoléhají více než chlapci, pokud jde o emocionální podporu,“ vysvětlují autoři studie. „U chlapců jsou vrstevnické vztahy charakterizovány spíše společností a sdílenými aktivitami než emocionální podporou.“
Jinými slovy, sociální izolace během karantény mohla být pro dívky mnohem větším stresem než pro chlapce. Zatímco chlapci mohli snáze najít náhradu za společné aktivity (například v online hrách), dívky přišly o důležitý zdroj emocionální podpory a rozvoje sociálních dovedností.
Stres jako urychlovač vývoje
Ale proč stres vede k rychlejšímu zrání mozku? Není to paradox? Vědci nabízejí zajímavou hypotézu známou jako „hypotéza stresového zrychlení“.
„Tato hypotéza předpokládá, že prodloužené období závislosti na pečovatelích a vlivu prostředí s nízkým stresem je přínosné pro dlouhodobou pohodu a přežití,“ vysvětlují autoři. „V prostředí s vysokým stresem se však vývoj může posunout směrem k dřívějšímu dozrávání, aby se snížily škodlivé účinky nepříznivého prostředí na strukturální vývoj mozku.“
Je to, jako by mozek v reakci na stresující prostředí řekl: „Musíme rychle dospět, abychom se s tímto světem dokázali lépe vyrovnat.“ Tento mechanismus, který byl pravděpodobně výhodný v dávné historii lidstva, může v moderním světě vést k nečekaným důsledkům.
Sociální sítě místo sociálního kontaktu
Jedním z faktorů, který mohl přispět k rozdílnému dopadu na dívky a chlapce, je způsob, jakým využívali technologie během lockdownů. Zatímco mnozí chlapci mohli najít útočiště v online hrách, které nabízejí určitou formu sociální interakce, dívky se často obracely k sociálním sítím.
„Sociální sítě mohou vytvářet iluzi spojení, ale ve skutečnosti často prohlubují pocity izolace a úzkosti,“ vysvětluje Patricia K. Kuhlová. „Neustálé srovnávání se s idealizovanými životy ostatních může být pro dospívající dívky obzvláště stresující.“
Tento digitální stres, kombinovaný s fyzickou izolací, mohl vytvořit „dokonalou bouři“ pro urychlení vývoje mozku.
Dlouhodobé důsledky: Riziko i příležitost
Co tyto změny znamenají pro budoucnost těchto mladých lidí? Vědci varují, že urychlené zrání mozku může zvýšit riziko rozvoje některých neuropsychiatrických poruch.
„Vzhledem k tomu, že urychlené zrání mozku bylo spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje neuropsychiatrických a behaviorálních poruch, tyto nálezy zdůrazňují důležitost poskytování průběžného monitorování a podpory jedincům, kteří byli dospívajícími během pandemie COVID-19,“ uvádí studie.
Není to však jen negativní zpráva. Rychlejší zrání mozku může také přinést některé výhody – například lepší schopnost zpracovávat emoce nebo řešit komplexní problémy. Klíčové bude, jak s těmito změnami naložíme jako společnost.
„Je důležité si uvědomit, že tyto změny nejsou nevratné,“ zdůrazňuje Kuhlová. „Mozek je nesmírně plastický a s správnou podporou a stimulací se může dále vyvíjet pozitivním směrem.“
Lekce pro budoucnost
Tato studie není jen o COVID-19 a jeho dopadech. Je to okno do toho, jak vnější události mohou dramaticky ovlivnit vývoj našeho mozku, zejména během kritických období, jako je dospívání.
„Doufáme, že naše zjištění povedou k lepšímu pochopení toho, jak stres a izolace ovlivňují vývoj mozku,“ říká Kuhlová. „Může nám to pomoci lépe se připravit na budoucí krize a poskytnout cílenou podporu těm, kteří ji nejvíce potřebují.“
Pandemie COVID-19 nám připomněla, jak důležité jsou sociální vazby pro naše duševní zdraví a vývoj. Možná je čas přehodnotit, jak vyvažujeme digitální spojení s osobním kontaktem, zejména u mladých lidí.
Jak říká jedno anglické přísloví: „Aby vyrostl strom, je potřeba celá vesnice.“ Možná je čas obnovit naše „vesnice“, abychom zajistili, že dospívající budou mít prostor a podporu pro zdravý rozvoj, bez ohledu na to, jaké výzvy budoucnost přinese.