Tým odborníků pod vedením Simone Passarelliové z Harvardovy univerzity analyzoval údaje o stravovacích návycích ve 185 zemích světa. Jejich zjištění jsou alarmující: Více než pět miliard lidí, tedy přes dvě třetiny světové populace, nemá ve své stravě dostatek jódu, vitamínu E a vápníku. U dalších čtyř klíčových mikroživin – železa, riboflavinu, kyseliny listové a vitamínu C – trpí nedostatkem více než čtyři miliardy lidí.
„Naše analýza poskytuje první globální odhady nedostatečného příjmu mikroživin s použitím údajů o stravě,“ vysvětluje Passarelliová.
Ze získaných dat také vyplynuly geografické vzorce v nedostatku jednotlivých mikroživin. Například deficit vápníku byl nejvyšší v zemích jižní Asie, subsaharské Afriky a východní Asie a Tichomoří. Naopak nízký výskyt nedostatku vápníku byl pozorován pouze v zemích Severní Ameriky, Evropy a střední Asie.
U jódu byl nízký výskyt nedostatku pozorován pouze v Evropě a Kanadě. V případě vitamínu E byl dostatečný příjem zaznamenán hlavně v tichomořských ostrovních státech. Vysoký výskyt nedostatku riboflavinu a vitamínu B12 byl běžný pouze v zemích jižní Asie a Afriky.
Zajímavé rozdíly se ukázaly i mezi pohlavími. Globálně byl výskyt nedostatečného příjmu konzistentně vyšší u žen než u mužů ve stejné zemi a věkové skupině pro jód, vitamín B12, železo a selen. Naopak u mužů byl vyšší výskyt nedostatku hořčíku, vitamínu B6, zinku, vitamínu C, vitamínu A, thiaminu a niacinu.
Skládaní potravinového puzzle
Jak vědci k těmto závěrům došli? Využili data z Globální databáze stravy (Global Dietary Database, GDD), která shromažďuje informace o stravovacích návycích z celého světa. Tyto údaje však samy o sobě nestačily.
Vědci museli vyvinout sofistikovaný statistický model, který bral v úvahu nejen průměrný příjem mikroživin, ale i rozložení tohoto příjmu v populaci. Je to podobné, jako když meteorologové předpovídají počasí – nestačí jim znát průměrnou teplotu, ale potřebují vědět, jak se teploty budou lišit v různých částech oblasti.
Navíc museli výzkumníci zohlednit i rozdílné potřeby různých věkových skupin a pohlaví. Například těhotné ženy potřebují více železa než muži stejného věku. Tento komplexní přístup umožnil vytvořit dosud nejpřesnější obraz globálního stavu výživy.
Skrytá epidemie s vážnými důsledky
Proč je výpadek mikroživin tak závažný problém? Tyto látky, ačkoli je potřebujeme jen v malém množství, hrají klíčovou roli v mnoha tělesných funkcích. Jejich snížený příjem může mít vážné zdravotní následky.
Například deficit železa je nejčastější příčinou anémie, která vede k zhoršení kognitivních funkcí a nepříznivým dopadům na plod v těhotenství. Nedostatek vitamínu A je hlavní příčinou preventabilní slepoty na světě, postihující především děti a těhotné ženy. Jak vitamín A, tak zinek jsou důležité pro imunitu, zejména u populací čelících vysoké zátěži infekčními nemocemi.
Kyselina listová je potřebná v časné fázi těhotenství ke snížení rizika mrtvě narozených dětí a vrozených vad neurální trubice. Jód je zase nezbytný pro těhotné a kojící ženy pro svou roli v průběhu kognitivního vývoje plodu a dítěte.
„Nedostatek těchto a dalších mikroživin společně přispívá k velké zátěži nemocnosti a úmrtnosti,“ vysvětluje Christopher Golden, jeden z autorů studie. „Rozsah a demografické specifikace problému však byly dosud neznámé kvůli nedostatku dat.“
Cesta k řešení
Studie poskytuje cenné informace pro tvůrce zdravotních politik a pro odborníky na výživu. Umožňuje jim lépe identifikovat, kde jsou nutriční intervence nejvíce potřebné.
Řešením mohou být různé přístupy – od změny stravovacích návyků přes biofortifikaci (šlechtění plodin s vyšším obsahem chybějících mikroživin) až po fortifikaci potravin (přidávání mikroživin do běžných potravin) a doplňky stravy.
Jak vysvětluje Passarelliová: „Doufáme, že naše analýza vrhne světlo na klíčové výživové výzvy pro místa bez prostředků na sběr primárních dat a zlepší pochopení globálního nedostatku mikroživin, aby mohly veřejné zdravotní intervence efektivněji řešit nedostatky.“
