Syntrichia caninervis je i není obyčejný mech. Tento druh, který se česky označuje jako kroucenka (s přívlastky pouštní, extrémní či suchomilná) je běžně k nalezení v extrémních podmínkách pouští i polárních oblastí po celém světě. Vědci z Čínské akademie věd se rozhodli otestovat jeho odolnost v sérii náročných experimentů.
„S. caninervis má pozoruhodnou schopnost přežít v podmínkách, které by většinu rostlin zabily,“ uvádí ve studii zveřejněné v časopise The Innovation vedoucí výzkumu Čang Tao-jüan. Spolu se svým týmem se rozhodl zjistit, jak daleko lze zajít v testování limitů odolného druhu.
Výzkumníci vystavili vzorky mechu extrémnímu suchu, mrazu, intenzivnímu záření a dokonce i simulovaným podmínkám na povrchu Marsu. Výsledky byly ohromující.
Šampión v dehydrataci
Jednou z klíčových schopností S. caninervis je jeho tolerance vůči vyschnutí. Mech dokáže přežít ztrátu více než 98 % svého buněčného obsahu vody. To, co je ještě pozoruhodnější, je rychlost jeho zotavení.
„Když jsme vysušený mech znovu navlhčili, začal obnovovat svou fyziologickou aktivitu během pouhých sekund,“
vysvětluje Čang. „Za dvě minuty byl plně funkční, jako by se nic nestalo.“
Tato schopnost by byla klíčová v prostředí s omezeným přístupem k vodě, jako je například Mars.
Mrazuvzdorný rekordman
Dalším testem byla odolnost vůči extrémně nízkým teplotám. Vědci vystavili vzorky mechu teplotě -80 °C po dobu až pěti let a teplotě -196 °C (teplota kapalného dusíku) po dobu jednoho měsíce.
„K našemu překvapení mech nejen přežil, ale po rozmrazení začal znovu růst,“ uvádí Čang. To naznačuje, že by mohl přežít i dlouhé období mrazivých marsovských nocí.
A tato schopnost by mohla být klíčová pro přežití organismů během dlouhých cest vesmírem.
Odolnost vůči záření
Jedním z největších nebezpečí pro život na Marsu je intenzivní záření. Vědci proto vystavili S. caninervis vysokým dávkám gama záření.
Mech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Přežil dávky až 4000 sievertů (Sv), což je mnohem více, než by přežila většina organismů včetně člověka.
Pro srovnání, smrtelná dávka záření pro člověka je přibližně 5-10 Sv. Oběti výbuchu bomby v Hirošimě zasáhla v epicentru dávka 100 Sv. Mech S. caninervis se tak dostává na úroveň známých želvušky, které přežily i 5000 Sv.
Simulace Marsu: Ultimátní test
Konečným testem byla simulace podmínek na povrchu Marsu. Vědci vytvořili prostředí s nízkým tlakem, vysokým obsahem oxidu uhličitého, extrémními teplotními výkyvy a intenzivním UV zářením.
| Mars vs. Země: Porovnání podmínek | ||
| Mars | Země | |
|---|---|---|
| Atmosférický tlak | 600-1000 Pa (0,6-1% zemského) | 101,325 kPa (na úrovni moře) |
| Složení atmosféry | 95% CO2, 2,7% N2, 1,6 % Ar | 78% N2, 21% O2, 0,9 % Ar |
| Průměrná teplota | -63 °C (-82 °F) | 15 °C (59 °F) |
| Rozsah teplot | -140 °C až +20 °C | -89 °C až +57 °C |
| UV záření | 2-3x intenzivnější než na Zemi | Filtrováno ozonovou vrstvou |
| Gravitace | 38% zemské | 9,8 m/s² |
S. caninervis přežil v tomto prostředí sedm dní. A po návratu do normálních podmínek se mech zotavil a začal znovu růst.
Důsledky pro budoucí vesmírný výzkum
Výsledky čínské studie mají dalekosáhlé důsledky pro budoucí výzkum vesmíru a potenciální kolonizaci Marsu.
Terraformace Marsu
Proces úpravy podmínek na Marsu pro vytvoření prostředí podobného Zemi.
Potenciální metody:
- Uvolňování skleníkových plynů pro zvýšení teploty a tlaku
- Zavedení extremofilních mikroorganismů pro produkci kyslíku
- Využití geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči marsovským podmínkám
- Tavení polárních čepiček pro uvolnění vody a CO2
S. caninervis by mohl být ideálním průkopnickým organismem pro terraformaci Marsu. Jeho schopnost přežít v extrémních podmínkách a rychle se zotavit by mohla pomoci vytvořit základy pro složitější ekosystémy.
Vědci také doufají, že studium mechanismů odolnosti tohoto mechu by mohlo vést k vývoji odolnějších plodin nebo nových technologií pro ochranu astronautů před nebezpečnými podmínkami ve vesmíru.
Přestože jsou výsledky slibné, vědci zdůrazňují, že je před lidstvem ještě dlouhá cesta, než bude schopno osvojit si technologii planetárního inženýrství, aby bylo schopno přizpůsobit si a trvale osídlit jinou planetu.
Nejprve potřebují provést další výzkum, aby plně pochopili mechanismy, které S. caninervis umožňují přežít v tak extrémních podmínkách. Potřeba bude také i zvážení etických a praktických aspektů případného přenosu pozemských organismů na Mars.
Co víte o planetě Mars?
Sluneční soustava
