Před půl stoletím lidé vyslali z naší malé modré kuličky soubor jedniček a nul ke vzdálené skupině hvězd jako poselství v láhvi hozené do oceánu vesmíru.
Tento kód znamenal první záměrný mezihvězdný přenos lidstva – dálkový hovor určený mimozemskému publiku.
Pomocí obrovského radioteleskopu na observatoři Arecibo na úpatí Portorika astronomové vyslali zprávu směrem k obrovské skupině hvězd Messier 13, která je od Země vzdálená asi 25 000 světelných let.
Takzvané Arecibo Message, vysílané 16. listopadu 1974, bylo dílem Franka Drakea- legendárního astronoma známého díky stejnojmenné Drakeově rovnici, která odhadovala pravděpodobnost existence života mimo Zemi – a přispěl k němu i slavný vědecký komunikátor Carl Sagan.
„Byla to první zpráva vyslaná do vesmíru a byla vyslána z nejvýkonnějšího přístroje té doby,“ říká Abel Méndez, planetární astrobiolog a ředitel Laboratoře obyvatelnosti planet na Portorické univerzitě v Arecibu. Pro Méndeze a další lidi žije odkaz tohoto přenosu dál, protože se snaží zjistit, kde se zpráva nachází dnes, a vymyslet nové mezihvězdné komunikace.
VIDEO: Trajektorie zprávy z Areciba 16. listopadu 1974 odvysílala observatoř Arecibo první záměrný mezihvězdný přenos. Toto video ukazuje zamýšlenou trajektorii zprávy. Vědci předpokládají, že k první hvězdě dorazí za 345 let.
Obří ucho naslouchající vesmíru
Po třech letech výstavby otevřela observatoř Arecibo své brány v roce 1963. Po desetiletí byla nejcitlivějším radioteleskopem na světě. Obří miskovitá rádiová anténa, která byla postavena v přírodní propadlině a jejíž součástí byla 900tunová ocelová plošina zavěšená nad ní, se ostře vyjímala mezi zelenými portorickými horami.
V roce 1974 nově instalované zařízení umožnilo radioteleskopu vysílat signály s dvacetinásobkem kombinovaného výkonu všech tehdejších elektráren na Zemi. Poselství z Areciba mělo z velké části symbolický účel: oslavit novou schopnost teleskopu nahlédnout do vesmíru dál než kdykoli předtím.
KLÍČ KE ZPRÁVĚ: Od shora dolů a při čtení zprava doleva měla zpráva sedm částí: čísla 10 až 1 (purpurová); atomová čísla fosforu, kyslíku, dusíku, uhlíku a vodíku (bílá); chemické vzorce pro cukry a báze, které tvoří nukleotidy DNA (zelená); počet nukleotidů v molekule DNA (bílá) a strukturu dvojité šroubovice (světle modrá); počet obyvatel Země (růžová), dále průměrnou výšku člověka (tmavě modrá) a postavu lidského muže (červená); mapu sluneční soustavy se Sluncem a planetami (žlutá); a nakonec teleskop Arecibo (oranžová) s jeho rozměry (šedá).
Původní zpráva z Areciba (širší pás vlevo) byla v binární podobě a nebyla barevně odlišena. V roce 2018 byl vybrán tým portorických vysokoškolských studentů, aby vytvořil nové poselství (vpravo) inspirované původním, s aktualizovanými informacemi o naší sluneční soustavě a redukovanými informacemi o lidech. Studenti navrhli jako cíl nového mezigalaktického telegramu Teegardenovu hvězdu, ale zatím se neplánuje jeho vysílání do hlubokého vesmíru.
K vytvoření přenosu si Drake přizval na pomoc postgraduální studenty Cornellovy univerzity. „Drake začal vytvářet zprávu,“ říká Richard Isaacman, tehdy postgraduální student Cornellu, který nyní pracuje jako konzultant pro dodavatele NASA. „Ukázal mi, co měl zatím k dispozici, což bylo poměrně blízko hotovému produktu.“
Projekt měl oznámit existenci lidstva ve vesmíru. Drake proto použil binární formát, nejzákladnější počítačový kód, aby sdělil některé základní informace o Zemi: náš systém počítání čísel, strukturu dvojité šroubovice DNA, kde se nacházíme v blokovém zobrazení sluneční soustavy, a také jednoduché kresby lidské postavy a observatoře, která zprávu vyslala.
Isaacman navrhl, aby třetí planeta od Slunce vyčnívala z ostatních světů sluneční soustavy, aby případným mimozemským přátelům na dopisování naznačila, že je to ta obydlená.
Konečná zpráva byla vysílána asi tři minuty na frekvenci 2380 megahertzů a obsahovala 1679 bitů dat uspořádaných do mřížky o rozměrech 73 řádků a 23 sloupců.
Žádné potvrzení o přečtení
Šance na odpověď byla mizivá, ale dopad vysílání na astronomy byl obrovský. „Tento pokus nám výrazně otevřel možnosti“ mezihvězdné komunikace, říká Méndez. Vyvolal otázky typu: „Mohou nám jiné [formy života] rozumět? Pokud jsme schopni vyhledávat signály my, dělají totéž i jiné civilizace?“.
Po onom osudném listopadovém dni ve svěžích horách Areciba v Portoriku se kosmické sdělení již nikdy neopakovalo. Vzhledem ke vzdálenosti hvězdokupy lze očekávat odpověď přibližně za 50 000 let. Astronomové však nezadržují dech.
Legitimnější snahy o komunikaci s mimoplanetárními kamarády na dopisování budou vyžadovat vyslání zprávy vícekrát nebo na více než jedno místo na obloze, poznamenává Méndez. Zpráva byla odeslána spíše než pro očekávání odpovědi, aby dokázala, že se můžeme spojit s vesmírem pro případ, že inteligentní civilizace bude mít vybavení, aby naše volání vyslechla.
Přesto vyhlídka na kontakt s životem z jiné planety donutila astronomy zvážit výzvy, které by taková mimořádná kulturní výměna přinesla.
Cílem Arecibo Message je Messier 13, kulová hvězdokupa, která leží v souhvězdí Herkula. Její průměr je přibližně 150 světelných let, vzdálenost od Země 25 000 světelných let a stáří 12 miliard let.
Rizika telefonování s mimozemšťany
Po odvysílání zprávy z Areciba vyjádřili vědci obavy, že byla do hlubokého vesmíru vyslána bez širší konzultace.
„Pokud by se někdo pokusil vytvořit takovou zprávu dnes, určitě by místo toho chtěl v té době zaujmout mnohem inkluzivnější intelektuální přístup. V podstatě 90 procent této zprávy vytvořil 44letý běloch pracující na vlastní pěst – Frank Drake,“ říká Isaacman. „Myslím, že kdybyste na to chtěli jít kulturně a intelektuálně poctivějším způsobem, chtěli byste mít mnohem širší škálu kulturních a kognitivních vstupů, než je tento.“
Jiní varovali před aktivním vykřikováním směrem do vesmíru a naznačovali, že bychom mohli představovat riziko pro lidstvo tím, že přitáhneme pozornost méně přátelských mimozemšťanů. Díla science fiction, jako je literární trilogie Cixin Liuové, která se proměnila v netflixovský seriál 3 Body Problem, také uvažují o možnosti, že vysílání naší polohy mimozemské civilizaci nám přivádí terč na záda. Postavy v něm diskutují o teorii Temného lesa – spekulativní hypotéze, podle níž jsou mimozemské civilizace jako kořist skrývající se v neustále ohrožujícím lese. Ze strachu před nepřátelskými mezihvězdnými sousedy odolávají nutkání vyžvanit se ostatním.
Skupiny jako SETI Institute mezitím navrhly mezinárodní protokoly pro předávání takových zpráv. „Záměrné vysílání signálů jiným civilizacím v galaxii Mléčné dráhy vyvolává obavy všech lidí na Zemi, a to jak z poselství, tak z následků kontaktu,“ uvedla skupina vlivných vědců v prohlášení z roku 2015. „Před vysláním jakékoli zprávy musí proběhnout celosvětová vědecká, politická a humanitární diskuse.“
Méndez upozorňuje, že ačkoli někteří odborníci se domnívají, že upozornit naslouchávající mimozemšťany na naši přítomnost může být pošetilé, jediné rádiové vysílání bude také konkurovat všem televizním a rádiovým signálům, které ze Země neustále vysíláme.
Poslední zpráva z Areciba
Za pět desetiletí, která uplynula od chvíle, kdy Arecibo poprvé vyslalo zprávu do vesmíru, se naše chápání způsobů hledání života mimo Zemi výrazně změnilo.
Astronomové objevili první planetu mimo naši sluneční soustavu v roce 1992 a od té doby našli více než 5 000 dalších exoplanet. Skalnatých vodních světů je mnoho: Až 29 z nich by se mohlo nacházet v obyvatelné zóně své hvězdy, tedy v oblasti kolem hvězd, kde by na povrchu planet mohla existovat kapalná voda – a tedy i život, uvádí Habitable Worlds Catalog.
V této nové éře pátrání po mimozemském životě vyhlásili vědci z observatoře Arecibo v roce 2018 soutěž o sestavení aktualizované zprávy. Tentokrát měla nová generace vědců před sebou lákavý, ale zároveň náročný úkol shrnout lidstvo pro mimozemské publikum.
Soutěž vyhrál tým tehdejších vysokoškolských studentů z Portorické univerzity v Mayaguezu, který při sestavování nového poselství vycházel z původní zprávy a použil stejnou binární číselnou soustavu a podobné schéma sluneční soustavy. „Inspirovali jsme se originálem,“ říká člen týmu Kelby Palencia-Torres z Toa Alta.
Aby tým rozšířil předchozí sdělení, připojil také mapu, která přesně určuje polohu Země v galaxii Mléčná dráha a upozorňuje na některé zajímavé vesmírné objekty v naší sluneční soustavě, jako jsou Saturnovy prstence a náš měsíční souputník. (Sluneční soustavu samozřejmě aktualizovali tak, že ze zobrazených planet vyřadili Pluto). Navrhovaný přenos obsahuje také fyzikální konstanty, jako je Planckova konstanta a rychlost světla, a základní matematické operátory.
Původní zpráva obsahovala informace o DNA a aminokyselinách, což by podle některých názorů mohly být citlivé informace, které by bylo možné prozradit potenciálně dravým mimozemšťanům. Tentokrát tým omezil informace o lidech na minimum a zahrnul pouze vizuální znázornění lidí s průměrnou výškou a světovou populací.
Hudba poslední zprávy z ArecibaV rámci oslav 50. výročí se vědci rozhodli zařadit do nové zprávy i hudební složku. Ve spolupráci s portorickým skladatelem Ángelem Vázquezem vytvořili skladbu s názvem Meraki.
Andrew Hernández, Ángel Vázquez a Karibský filmový orchestr.
„Bylo velmi zajímavé, čeho všeho je třeba dosáhnout, aby se zpráva dostala nejen na [vybrané] místo určení... ale také jak zprávu dostatečně zjednodušit, sdělit přesně to, co chceme, a jak zajistit, aby nebyla špatně interpretována,“ říká člen týmu Cesar Quiñones Martínez ze San Sebastianu.
Lizmarie Mateo Roubertová z Ponce v Portoriku vybrala cíl sdělení: Teegardenova hvězda, malá, stará hvězda vzdálená od našeho Slunce pouhých 12,5 světelných let, která má dva potenciálně životu přátelské světy. „Ve srovnání s jinými systémy je relativně blízko,“ říká Mateo Roubert. Pokud by tamní mimozemšťané dekódovali zprávu a okamžitě odpověděli, čekali bychom na jejich odpověď jen 25 let.
Pád ikony
Poslední zpráva z Areciba – nebo „zpráva, která nebyla nikdy odeslána“, jak ji tým nazývá – nebude v dohledné době odvysílána.
Observatoř Arecibo se v roce 2020 zhroutila kvůli rozpadu a poškození hurikánem Maria a zastavila plány na vysílání. Národní vědecká nadace, která toto místo podporovala, považovala observatoř za příliš nejistou na to, aby ji bylo možné opravit. Místo možná nikdy nebude shromažďovat rádiová data ze své obří antény, ale existují plány na zachování místa jako vzdělávacího centra zaměřeného na STEM.
VIDEO: Zřícení observatoře AreciboHvězdárna Arecibo byla v roce 2017 vážně poškozena hurikánem Maria a v roce 2020 se zřítila. Nová zpráva zjistila, že rozpad zinku nakonec způsobil, že kabely teleskopu jsou náchylné k přetržení.
Vědci po celém světě, a zejména portoričtí astronomové, truchlili nad ztrátou tohoto astronomického koně. „Když observatoř padla, padl jeden z pilířů portorické vědy,“ říká Palencia-Torres. Stejně jako tisíce dalších místních školáků navštěvovali členové týmu observatoř na exkurzích, což v nich vzbudilo zájem o vědu.
Arecibo bylo jedním z mála pozemských přístrojů, které dokázaly nejen poslouchat šepot rádiových signálů vzdálených hvězd, ale také vysílat tyto signály s dostatečným výkonem, aby dosáhly do vzdálených končin vesmíru. Mezinárodní soustava obřích rádiových antén NASA může být pro tuto skupinu tou nejlepší sázkou. Zatím nejsou stanoveny žádné plány na vysílání nové zprávy nebo budoucích signálů, ale tým shrnuje svou práci v článku zveřejněném tento týden na arXiv.org.
Pro tým Poslední zpráva z Areciba je útěchou, že původní sdělení je stále na cestě ke svému cíli, což dokazuje, že kosmický odkaz observatoře bude žít ještě dlouho po jejím fyzickém zániku.
„Stále se snažíme komunikovat se vzdálenými bytostmi,“ dodává Palencia-Torres. „Snažíme se odpovědět na odvěkou otázku: 'Jsme sami?'“.
Vzhledem ke zdánlivému pohybu nebeských objektů v čase a soustředěnému pásu oblohy, kam byla původní zpráva vyslána, Méndez a jeho kolegové odhadují, že „minimálně čtyři hvězdy přijmou signál během prvních 500 let od vyslání zprávy,“ říká. Gaia DR3 1328057940089589376 - hvězda vzdálená 395 světelných let – bude první hvězdou, která zprávu přijme.
To znamená, že náš vzkaz „vy nahoru“ inteligentnímu životu jinde ve vesmíru musí k našim budoucím vesmírným sousedům dorazit asi za 345 let.
Sledujte nás v Google Zprávách