Následující text je ochutnávkou z uvedené knihy.

Kdysi dávno, než lidé pochopili, co se skrývá nad mraky, mysleli si, že říši oblohy a hvězd obývají bohové z bájí a mýtů. Ale řada objevů, doprovázených omyly, nesprávnými cestami a slepými uličkami, nakonec toto prvotní pojetí světa vyvrátila a dala lidstvu vědomosti, které mu umožnily odhalit podivné i pokořující pravdy.

Odyssea kosmického objevování tím začala – a od té doby pokračuje. Pomalu, ale jistě se vynořil nový vesmír – kosmos plný molekul, monstrózních černých děr, „plný prázdného prostoru“ i galaxií všech velikostí a tvarů, který skrývá hluboká tajemství.

Co dalo lidem sílu uniknout z našeho domova, fyzicky i intelektuálně, a vzlétnout do neznáma? Jaké poznatky, jaká odvaha, jaké technologické neúspěchy a pokrok nás dovedly k dnešnímu poznání? A jaké ohromující objevy na hranici našeho chápání poskytují záblesky obrovského vesmíru, který ještě čeká na prozkoumání?

Rozlehlost, prázdnota, temnota, chlad: pojmy, které jsou špatně pochopitelné pro pohodlně teplé, nedávno vyvinuté, uhlíkaté stvoření, žijící v příměstské sluneční čtvrti galaxie Mléčné dráhy. Kdybyste ještě nevěděli, že Země obíhá kolem Slunce, a ne naopak, těžko byste tuto pravdu sami objevili. Kdybyste nevěděli, že naše Sluneční soustava zahrnuje osm planet, statisíce planetek a miliony komet, mohli byste se, celkem oprávněné, domnívat, že náš malý kout vesmíru tvoří pouze Země a pět planet viditelných pouhým okem. Abychom dosáhli těchto milníků poznání, museli jsme opustit své rodné hnízdo.

Síla, která udržuje Zemi vcelku, poutá k Zemi náš Měsíc a Zemi zase k našemu Slunci – a také drží lidi uvězněné pod mraky téměř po celou dobu naší existence. Zemské gravitaci nemůžeme snadno uniknout, což je možná důvod, proč se první let bratří Wrightů s pohonem v roce 1903 a přistání Apolla 11 na Měsíci v roce 1969 objevují na předních místech v seznamu největších lidských úspěchů. Od té doby odstartovaly ze Země tisíce družic, stovky kosmických sond, roverů, a dokonce i vrtulník, čímž se naše Sluneční soustava proměnila v jedno badatelské hřiště.

A toto hřiště se stále zvětšuje. V roce 2012 se sonda Voyager 1 vydala na mezihvězdnou cestu a zcela opustila naši Sluneční soustavu – ale ne dříve, než se tajemné planety a jejich měsíce proměnily v zázračné světy. Poslední mise sondy Voyager není u konce: Malá loď nese zlatou desku, zvukový záznam písní a zvuků Země a jejích druhů, a zdraví kohokoli nebo cokoli, co by mohlo náš pozdrav zachytit. Voyager pokračuje v nekonečném pátrání, které nám předali první lidé, kteří přemýšleli, co ještě čeká na naše natažené ruce a obrácené oči.

Od roku 2022 vesmírný teleskop Jamese Webba prodlužuje tuto odyseu stále dál, posílá nám snímky toho nejstaršího světla, které kdy bylo spatřeno, a připomíná nám, jak rozsáhlý je náš vesmír. První snímek Webbova hlubokého pole odhalil tisíce slabě viditelných a vzdálených galaxií, včetně několika, které vznikly před 13,7 miliardami let, čímž se dostáváme tak blízko k velkému třesku, jak jen jsme kdy byli schopni.

Zkuste si představit, že byste tento složený snímek vysvětlovali Newtonovi nebo Galileovi, jejichž radikální nové chápání vesmíru převrátilo celé křesťanství a otřáslo světem poznání a víry. Představte si, že jim řeknete, že jsme jenom jednou z bilionů planet ve vesmíru bez hmatatelného konce. Představte si, že jim řeknete, jak kvantová fyzika a obecná teorie relativity naznačují, že mimo náš vesmír může existovat ne jeden, ale nespočet vesmírů.

Vítejte na vesmírné odyseji – vzrušující, pokorné a velmi zábavné cestě za poznáním časoprostoru do nekonečna a ještě dál.

Astrofyzik a autor bestsellerů Neil deGrasse Tyson je držitelem nejvyššího ocenění National Geographic, Hubbardovy medaile, která se uděluje za celoživotní přínos v oblasti výzkumu, objevů a bádání. Lindsey Nyx Walkerová, vedoucí producentka a hlavní autorka uznávaného podcastu StarTalk, který Tyson moderuje, je jeho spoluautorkou nové knihy National Geographic Do nekonečna a dál.

V českém překladu zatím autorovi Neilu DeGrasse Tysonovi vyšla například kniha: Astrofyzika pro lidi ve spěchu (Astrophysics for People In a Hurry).