Pacienti neurologa Wernera Beckera často uváděli jeden společný spouštěč svých migrén: počasí. Když se přihnaly bouřky a atmosférický tlak klesl, pacienti pociťují, že se jejich migréna zhoršuje. „Slyšel jsem, že někteří pacienti o sobě mluví jako o živých barometrech,“ říká Becker, emeritní profesor na katedře klinických neurověd na Lékařské fakultě University of Calgary Cumming.

A nejde jen o pacienty s migrénou. Zhruba dvě třetiny lidí s artritidou a fibromyalgií uvádějí, že se jim během bouřkového počasí ozývají či zvětšují bolesti kloubů a svalů. Svědčí o tom i statistiky z internetu. V té době stoupá počet vyhledávání příznaků bolesti. 70 procent pacientů s chronickou bolestí dokonce uvádí, že by kvůli počasí nejraději změnili své plány. Změny počasí mají vliv také na dýchací cesty a srdce.

Navzdory desítkám let výzkumu nám řada informací o vlivu počasí na organismus chybí. Přestože se spousta studií zabývala vztahem mezi bolestí a barometrickým tlakem, jejich výsledky byly nejasné. Některé z nich nakonec žádnou jednoznačnou souvislost mezi změnami počasí a chronickými stavy nenašly. To může být frustrující pro pacienty, z nichž mnozí přísahají, že se jejich bolest při změně počasí zhoršuje, říká Becker.

Existují však způsoby, jak vlivu počasí na zdraví předcházet. Níže uvádíme několik rad od oslovených lékařů.

Migrény

Vědci zatím neznají hlavní příčinu migrén, tedy – pro šťastné neznalce – vysilujících bolestí hlavy, doprovázených nevolností a citlivostí na světlo. Vědci se domnívají, že tyto bolesti může způsobovat abnormální činnost mozku a že větší náchylnost k záchvatům může být genetického původu.

Podobně záhadná je i souvislost mezi počasím a migrénou. V jedné z prvních studií na toto téma Becker prokázal souvislost mezi příznaky migrény a teplými, silnými západními větry („Chinook“), které jsou specifické pro severozápad USA a Kanadu a souvisejí s náhlým poklesem atmosférického neboli barometrického tlaku. Ve studii bylo zjištěno, že přibližně 30 až 40 procent pacientů častěji hlásilo příhody buď den předtím, než tento „typ větru začal vát, nebo v den, kdy přišel. Několik dalších studií však souvislost mezi počasím a migrénou nezjistilo, což vědcům maří závěry.

Jan Hoffmann, neurolog, specialista na migrénu a klinický lektor na King's College London, spekuluje, že by to mohlo být proto, že spouštěče migrény nemusí záchvat nutně vyvolat. Existují desítky známých spouštěčů, od špatného spánku po vysazení kofeinu, z nichž většina je spojena s náhlými změnami denního režimu, vysvětluje Hoffmann. Spouštěče však pouze zvyšují možnost vzniku migrény, takže není zaručeno, že blížící se dešťová bouře ji skutečně vyvolá.

Nevíme ani to, jaký biologický mechanismus by migrénu spojoval s atmosférickým tlakem. Na základě studií, které byly provedeny na hlodavcích, se odborníci domnívají, že změny tlaku zvyšují aktivitu v určitých oblastech mozku. Podobně studie uvádějí, že by se změny tlaku ve středním uchu mohly projevit zvýšenou činností mozku v centrech koordinace a rovnováhy. Jiné teorie předpokládají, že změny barometrického tlaku zužují cévy a způsobují změny v průtoku krve do mozku, což, jak známo, příznaky bolesti hlavy zhoršuje.

Hoffmann potvrzuje, že změny tlaku jsou nejspíš skutečně důvodem zhoršených bolestí hlavy během dnů s nepříznivým počasím. Dodává však, že zatím nelze rozklíčovat vliv barometrického tlaku, teploty a vlhkosti. Pokles tlaku je totiž obvykle spojen s ostatními faktory.

Co s tím dělat: Hoffmann doporučuje, aby se pacienti snažili dodržovat pravidelný spánkový a stravovací režim, dostatečně spali a snažili se omezit stres. Je však podle něj nepravděpodobné, že by to migrény zcela zastavilo. Mohlo by to však „něco změnit“.

Vztah mezi bolestí kloubů a počasím je podobně složitý. Heather Bukiriová, revmatoložka a docentka na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, říká, že bolesti kloubů související s počasím pociťují zhruba dvě třetiny jejích pacientů se zánětlivými onemocněními kloubů, jako je artritida a lupus.

Její klinické zkušenosti odpovídají tomu, co o bolesti kloubů a počasí říká literatura: V několika studiích bylo prokázáno, že bolest kloubů při změnách povětrnostních podmínek – konkrétně při poklesu barometrického tlaku, zvýšení vlhkosti a poklesu teploty, pociťuje přibližně 65 procent pacientů.

Bukiriová uvádí několik teorií, proč by změny barometrického tlaku mohly způsobovat bolesti kloubů. Jednou z nich je, že mezi našimi klouby jsou uzavřené prostory s mírně negativním tlakem, takže jakékoli změny tlaku mimo tělo mohou způsobit, že se tento prostor rozšíří či smrští a tím vyvolá bolest.

Co s tím dělat: Bukiriová říká, že aby pacienti předešli bolestem souvisejícím s počasím, měli by se snažit, aby ve svém domácí prostředí měli sucho a teplo a preventivně užívat léky proti bolesti ke zmírnění příznaků. Především by však pacienti měli dbát na to, aby si během bouřkových a vlhkých dnů zacvičili a pohybovali se. „Je to jedna z nejlepších věcí, které můžete udělat pro udržení svých kloubů,“ říká.

Kardiovaskulární onemocnění

Barometrický tlak má také měřitelný vliv na kardiovaskulární a respirační zdraví, říká Patricia Bestová, kardioložka a specialistka na koronární onemocnění na Mayo Clinic College of Medicine and Science. Vysvětluje, že většina studií na toto téma se prováděla u lidi, kteří chodili na túry nebo cestovali do vyšších nadmořských výšek, kde je atmosférický tlak obvykle nižší.

„S vyšší nadmořskou výškou okamžitě přicházejí fyziologické změny,“ říká Bestová. „Dochází ke zvýšení krevního tlaku a viskozity krve a ke zvýšení tlaku na plicní tepny.“

Velký vliv na to, jak se cítíme, mají také teplotní změny. Ze studií vyplývá, že jak příliš vysoké, tak nízké teploty mohou způsobit vyšší než obvyklý počet úmrtí v důsledku srdečního infarktu a mrtvice, vysvětluje Bestová. Zatímco nadměrné horko je spojeno s 2,2násobným nárůstem úmrtí, nadměrný chlad je pro lidi s kardiovaskulárním onemocněním mnohem smrtelnější a pojí se 9,1násobným nárůstem počtu úmrtí. Není jasné, proč tomu tak je. Důvodem může být i to, že se tělo hůře přizpůsobuje chladu.

„Vaše tělo se snaží regulovat teplotu,“ říká Bestová. Vysvětluje, že nízké teploty vyvolávají zúžení cév v končetinách, protože tělo přesouvá krev do nejdůležitějších orgánů, jako je mozek. Kvůli tomuto zúžení dochází ke zvýšení krevního tlaku a hustoty krve, a pokud trpíte kardiovaskulárním onemocněním, může to zvýšit pravděpodobnost infarktu. V extrémním horku naopak vaše tělo začne přečerpávat více krve do kůže, což může vést ke zvýšené srdeční námaze.

Ještě horší je kombinace nízkého barometrického tlaku a nízkých teplot. Studie ukazují, že rychlé změny počasí, které přicházejí se změnami atmosférického tlaku i teploty, mají souhrnně větší vliv na kardiovaskulární onemocnění než každý z těchto parametrů samostatně.

O tom, jak tělo vnímá změny barometrického tlaku, se toho ví méně. Existují však určité teorie. Bestová uvádí, že poklesy atmosférického tlaku jsou doprovázeny poklesem množství kyslíku, což by mohlo vést k intenzivnější srdeční činnosti, aby se kyslík dostal k orgánům a svalům.

Co s tím dělat: Odborníci doporučují pacientům s kardiovaskulárním onemocněním, aby se v chladném počasí snažili udržovat v teple a dávali si pozor při cestování do oblastí s vyšší nadmořskou výškou. „U někoho s normálním kardiovaskulárním zdravím to není nic hrozného. Ale pokud máte ucpané srdeční tepny, může to být nebezpečné,“ říká Bestová. Dodává, že i když se vaše tělo nakonec přizpůsobí nižšímu barometrickému tlaku, „prvních pár dní byste se měli šetřit“.