Technologie hlasových asistentů se místy nesetkávají s nadšením kvůli tomu, že používají ženské hlasy. Máme Siri, Alexu a Cortanu. Jean nebo George však zatím chybí. Podle extrémních interpretací tohoto jevu za to může skrytá touha nakládat s ženami jako s podřízenými bytostmi.

Kritika nadužívání hlasových asistentek se objevila také v souvislosti s hojně propagovaným uživatelským vytvářených hlasů – z nichž mnohé patří ženám. Používají se v chytrých telefonech a v dalších technologiích. Vzhledem k rozšíření hlasových asistentů, které bude podle odhadů do konce roku 2024 používat až 8,4 miliardy lidí na celém světě, kritické hlasy sílí.

Protesty mívají i oficiální podobu. Například v prohlášení ředitelky pro rovnoprávnost žen a mužů organizace UNESCO z roku 2019 stojí, že „poslušné a úslužné stroje, které se vydávají za ženy, vstupují do našich domovů, aut a kanceláří.“ A také že: „Jejich zakódovaná podřízenost ovlivňuje to, jak lidé komunikují s asistentem s ženským hlasem, a podvědomě utvářejí způsob, jak ženy reagují na požadavky a vyjadřují se (ve skutečném světě).“

Jedna z agentur OSN oproti tomu uvádí, že hlasoví asistenti jsou „až na vzácné výjimky“ záměrně ženského pohlaví. Tato volba je podle technologických společností vedena trhem, který více důvěřuje ženským hlasům a dává jim přednost.

První myšlenka je, s kým mluvím

V jednom průzkumu z roku 2021 vědci vyvinuli hlasové rozhraní, prostřednictvím něhož měli dobrovolníci za úkol rezervovat si letenku či provést finanční průzkum. Vědci zjistili, že posluchačova první myšlenka po zaslechnutí zkušebního hlasu byla, jakého pohlaví je virtuální asistent. A také, že pouhé zaslechnutí jeho hlasu, který si pojili s konkrétním pohlavím, u nich bezprostředně vyvolávalo určitý předsudek o pomyslné povaze počítačového asistenta.

Ženským hlasům uživatelé častěji přiřazovali „jemnost“ a „empatičnost“, kdežto mužské hlasy jim zněly spíše „dominantně“. Zajímavé je také to, že účastníci jako první přemýšleli o tom, zda mluví s mužem či ženou, i když jim hlas zněl neutrálně. A to i v případě, že měli možnost říci, že nevědí, s „kým“ mluví.

Podle některých vědců nám k určení pohlaví mluvčího stačí pět sekund. Upozorňují však také, že si často ve svých preferencích protiřečíme. V  průzkumu z roku 2020 se třeba ukázalo, že ačkoli většina mužů i žen zprvu uvedla, že chce v chytrém reproduktoru slyšet ženský hlas, později svou preferenci z hlediska důvěryhodnosti „přebily“ jiné prvky řeči než příslušnost k pohlaví. Například volba slov, popřípadě, v anglicky mluvícím prostředí s větší variabilitou výslovnosti, také přízvuk. Z dalších průzkumů zase vyplynulo, že to, zda v danou chvíli dáváme přednost ženskému či mužskému hlasu, závisí na konkrétním kontextu.

Efekt „úžasné ženy“

Důvodem, proč vůbec řešit, zda použít ženský, či mužský hlas a ne nějaký neutrální, jsou podle psychologa Chrise Mayhorna sociální normy a dlouhodobá tendence antropomorfizovat stroje. „Když lidé slyší hlas, téměř automaticky se začnou řídit společenskými normami,“ uvádí.

Mayhorn je spoluautorem nedávné studie, v níž se zkoumal vliv předpokládaného pohlaví na to, jak účastníci studie hlasové asistenty vnímají. Zjistil, že více důvěřovali ženskému hlasu, pokud šlo o rady ohledně léků, a také to, že ženské hlasy vnímali jako „benevolentnější“ než mužské – což je běžný sociální předsudek, kterému se někdy říká „efekt úžasných žen“.

Podle Mayhorna to není způsobem tím, že by lidé předpokládali, že hlasoví asistenti jsou skutečně lidé. Je to podle něj spíše důkaz toho, jak lidé v reakci na lidský hlas nevědomky zapínají své vlastní kulturní předsudky a mají sklon asistenty pokládat za sociální bytosti a vnímat je genderovou optikou.

Stejně funguje i marketing a volba hlasů do aplikací. Většina populárních asistentů dostala ženská jména a mají hlasy vycházející z nahrávek ženských hlasů. Tuto tendenci však většina technologických firem pod různými tlaky postupně opustila a z hlasových možností označení „ženský“ a „mužský“ raději odstranila. Zpočátku to takto však nebylo a asistenti používali ženské hlasy a byli dokonce naprogramováni tak, aby na nevhodné narážky reagovali laškovnými poznámkami.

„Pro naše cíle – tedy vybudování užitečného, podporujícího a důvěryhodného asistenta, byl ženský hlas lepší volbou,“ řekla deníku Wall Street Journal v roce 2017 mluvčí společnosti Microsoft. Další společnosti raději ohledně důvodů pro zvolení ženských hlasů u činností, jako je plánování, vyřizování korespondence a zasílání upomínek, trochu mlžily. Jde totiž o úkoly, které jsou v drtivé většině případů vnímány jako ženské.

Genderově neutrální budoucnost?

Většina hlasových asistentů nyní nabízí mužsky a žensky znějící hlasy. Bezpohlavní hlasy jsou stále využívané málo, a to i přes řadu nabízených variant. Jednou z výjimek je společnost Apple, která své hlasy nyní označuje neutrálně a nabízí také genderově neutrální hlas Siri, který namluvil příslušník komunity LGBTQ+. Tento hlas však není výchozím hlasem ve výrobcích společnosti a psychologický výzkum toho, jak uživatelé reagují na zdánlivě bezpohlavní hlasy, je zatím v začátcích.

Jisté však je, že inteligentní hlasoví asistenti, kteří byli ještě před deseti lety považováni za novinku, jsou populárnější než kdykoli předtím. V roce 2022 mělo podle odhadů hlasové asistenty 142 milionů uživatelů a do roku 2026 se toto číslo zvýší na 157,1 milionu uživatelů – tedy téměř na polovinu americké populace. Za závratným vzestupem asistentů stojí asi i pandemie covidu-19 a stále častější používání chytrých telefonů.