„Sexy holky mají IBS.“ Tento podivný výrok se stal svolávacím pokřikem na amerických sociálních sítích poprvé v roce 2019 – a odezva na něj od té doby sílí. Jde však o víc než jenom o trendový hashtag. Kampaň poukazuje na velmi reálný a stále častější problém: syndrom dráždivého tračníku (IBS), jímž trpí jenom ve Spojených státech až 45 milionů lidí. Přibližně dvě třetiny z nich jsou ženy.

Zdraví střev zaujímá významné místo i v nedávné zprávě společnosti McKinsey o globálním trhu s produkty na zlepšení zdraví. Hodnota tohoto trhu dosahuje 1,8 miliardy dolarů. A očekává se, že poptávka po doplňcích stravy, které zmírňují příznaky syndromu dráždivého tračníku, se do roku 2033 vyšplhá z 9 miliard až na 19 miliard amerických dolarů. Tato čísla, zdá se, jenom potvrzují současný trend: lidé nejenom v USA se začali sami starat o své zdraví.

Co je to IBS?

IBS není nemoc, ale syndrom čili funkční porucha. Vyznačuje se souborem příznaků, jako je zácpa, průjem, chronická bolest břicha, nadýmání a změny v četnosti vyprazdňování. K jeho určení neexistuje žádný konkrétní test. Existují však specifická kritéria pro zjištění jeho různých podtypů, četnosti a trvání příznaků. Z tohoto důvodu se související diagnostika IBS provádí takzvaným „postupným vyloučením možných příčin“.

Obvykle nejprve provádíme testy na celiakii, intoleranci laktózy nebo dokonce Crohnovu chorobu či nádor tlustého střeva, uvádí Roshini Rajová, gastroenteroložka z NYU Langone. „Jakmile vyloučíme cokoli, co by mohlo mít podobné příznaky, diagnostikujeme IBS,“ vysvětluje Rajová, která je zároveň zakladatelkou značky doplňků stravy s vlákninou Yayday.

V rámci celostátní studie provedené v prosinci 2023 společností Cedars-Sinai bylo zjištěno, že IBS je rozšířenější, než se dříve odhadovalo. A ve společnosti Parsley Health, která se zabývá funkční medicínou, jsou střevní a gastrointestinální problémy jedněmi z nejčastějších onemocnění, která se zde léčí – a většinu pacientů tvoří ženy, říká Robin Berzinová, zakladatelka a generální ředitelka společnosti Parsley.

„Téměř 70 procent lidí, kteří se potýkají s nějakým příznakem nebo onemocněním trávicího traktu, jsou ženy,“ říká Berzinová a dodává, že u zánětlivých střevních onemocnění (IBD), mezi něž patří autoimunitní poruchy, jako je Crohnova choroba a celiakie, je to až 80 procent.

Proč má IBS horší průběh u žen než u mužů

Existuje mnoho teorií, proč ženy nesou hlavní tíhu diagnózy IBS. Jednou z hlavních příčin je hormonální původ. Příznaky bývají nejintenzivnější během menstruační fáze cyklu, říká gastroenteroložka Georgia Closeová. Dodává, že po menopauze ženy s IBS hlásí zhoršení příznaků a navíc větší únavu, úzkost, depresi a celkově nižší hodnocení kvality života.

Nebylo provedeno mnoho studií, které by přímo spojovaly IBS s hladinou hormonů nebo zkoumaly, které hormony jsou ve hře – od hormonů štítné žlázy přes estrogen a progesteron až po hormony související s plodností. Existují však určité důkazy, které naznačují, jakou roli mohou hrát různé hormony.

Chelsea McCallumová, australská dietoložka, říká, že kolísání estrogenu a progesteronu může ovlivňovat pohyblivost střev a vést ke zvýšenému nadýmání, bolestem břicha a změnám četnosti vyprazdňování. Studie také naznačují, že hypotyreóza, která je častější u žen, může vést k přemnožení bakterií tenkého střeva (SIBO) a následně hrát roli při IBS.

„Existují výzkumy, které ukazují, že péče o zdraví střev může vyřešit příznaky spojené s dysfunkcí štítné žlázy, neboť zdraví střev má vliv na autoimunitu štítné žlázy,“ podotýká Berzinová.

Ženy v menopauze, které užívají hormonální substituční terapii (HRT), často zjišťují, že tato terapie sice nemá vliv na příznaky IBS, ale může ovlivnit střevní mikrobiom, uvádí Mark Pimentel ze zdravotnického střediska Cedars-Sinai. „Nedávno jsme publikovali studii, podle které mají ženy v menopauze jiný střevní mikrobiom než ženy před menopauzou, a je zajímavé, že přidáním HRT jejich mikrobiom omládl,“ uvádí vědec.

Situace žen je složitější i z hlediska bolestí, jestliže zároveň trpí nějakým gynekologickým onemocněním. „Existují nové předběžné údaje, které ukazují, že ženy s IBS a PCOS (syndrom polycystických vaječníků) a endometriózou mívají silnější pánevní bolesti,“ říká Close. „Mnoho mladých pacientek dostává protichůdné rady a nejsou si jisté, zda je jejich problém gynekologický či močové nebo gastrointestinální povahy.“

A konečně, v rámci studie z roku 2017 bylo zjištěno, že při vzniku IBS může mít význam i imunitní systém, což je další přitěžující okolnost, neboť ženy jsou k autoimunitním onemocněním obecně náchylnější.

Stres a „osa střevo-mozek“

Dalším významným faktorem zvyšujícího se počtu případů IBS u žen jsou chronický stres a úzkost. Ženy vystaveni stresu častěji než muži a působí na ně odlišně – a to i co se týče střev.

„Pokud jste neustále ve stresu, vaše střeva se přestanou správně pohybovat,“ říká Berzinová o následných účincích stresu na střeva. To se může projevit zácpou, nadýmáním, kyselým refluxem a SIBO (přerůstání bakterií v tenkém střevě), což je častá příčina IBS, jež se může projevit také na kůži ekzematickým červenáním.
IBS a naše duševní zdraví jsou tak propojené díky takzvané ose střevo–mozek, což je v podstatě systém zpráv, které mezi nimi putují tam a nazpět.

„Když má někdo diagnózu IBS, je dobře známo, že příznaky spouští úzkost, deprese a celkové stresory,“ říká Rabia de Latourová, gastroenteroložka z NYU Langone, a dodává, že střevní sliznice je jedním z míst s největší produkcí serotoninu. „Objevuje se také mnoho údajů o dysbióze a deregulaci ve střevech, které zhoršují psychické problémy pacienta.“

Jak IBS léčit

Vzhledem k tomu, že se syndrom dráždivého tračníku projevuje u každého trochu jinak a má individuální spouštěče, vyžaduje i jeho léčení individuální přístup. Přestože chybí jedno univerzální řešení, existuje několik obecných rad. Za zásadní pro zdraví střev se považuje kvalitní spánek a omezení stresu. „Špatný spánek může ovlivnit hormony hladu a zhoršit zažívací příznaky,“ říká McCallumová a dodává, že klíčem k udržení příznaků v normě je nalezení vlastní techniky zvládání stresu, ať už jde o meditaci, kognitivně-behaviorální terapii nebo cvičení.

Rajová uvádí, že se při IBS osvědčilo podávání antidepresiv v nízkých dávkách, protože jak při depresi, tak při poruše střev působí stejné neurotransmitery.

Pak je tu otázka, co svému tělo podáváte vy sami. Odborníci považují za obecný přístup dodržování diety s nízkým obsahem FODMAP. „Ta spočívá v nepřijímání některých fermentovaných sacharidů s krátkým řetězcem (FODMAP), které se v tenkém střevě špatně vstřebávají a mohou být rychle fermentovány střevními bakteriemi,“ vysvětluje McCallumová.

Jedna z prvních otázek, kterou de Latourová pokládá svým pacientům, kteří se k ní dostaví s gastrointestinálními problémy, je jednoduchá: Kolik vody vypijete? Většina pacientů totiž přijímá málo tekutin (doporučuje jim sledovat moč, zda je světlá, nikoli tmavá). Zvýšení může mít okamžitý efekt na zlepšení jejich zdraví, zejména na zácpu. „Lidé jsou velmi zaměstnání, a pokud jde o hydrataci, potýkají se velkým nesouladem mezi svými cíli a jednáním,“ dodává.

Dalším velkým nedostatkem v našem jídelníčku je vláknina. „V naší zemi máme obrovský problém s tím, že lidé nekonzumují dostatek vlákniny,“ říká de Latourová. Ženy by měly denně přijímat 25 až 30 gramů vlákniny, většina z nich se dostane sotva na deset gramů. Berzinová poukazuje na to, že na vině je strava s vysokým obsahem cukru a rafinovaných a zpracovaných potravin. „V těchto potravinách není mnoho vlákniny ani fytonutrientů, které jsou důležité pro udržení pohyblivosti střev,“ říká Berzinová.

„Spousta žen zažívá nepříjemné pocity, ale mávne nad nimi rukou,“ říká Berzinová. Proto naléhá na své pacienty, aby se nechali otestovat – koneckonců, dodává, ve střevech se nachází náš druhý mozek a 70 procent imunitního systému. „Náš trávicí systém je opravdu chytrý a je třeba mu naslouchat.“