V důležitých životních momentech jako svátky a obřady, včetně vlastní svatby, trpěla softwarová inženýrka Katyayani Vajpayiová (Katjájani Vadžpejíová) pulzující migrénou, která se projevovala hlavně na levé straně hlavy. Způsobovala jí nevolnost a narušovala vidění. Někdy jsou její bolesti tak ochromující, že by nejraději nevycházela z domova a zůstala schoulená v posteli v tmavé místnosti.

Vajpayiová není sama. Nejméně jeden z deseti lidí na světě zažije někdy v životě migrénu. Toto číslo je pravděpodobně podhodnocené, protože migrénou trpí třikrát více žen než mužů a více chudých než bohatých lidí. I když se léčí, terapie není příliš účinná, zejména poté, co migréna již začne.

„Bolest hlavy by prostě zaútočila bez jakéhokoli varování. Přála jsem si, abych ji mohla předvídat,“ říká Vajpayiová. „Alespoň bych byla lépe připravena.“

Nová studie publikovaná v časopise Neurology nyní ukazuje, že aplikace nebo deníky pro chytré telefony, které umožňují sledování spánku, chování a emočních stavů, mohou u některých pacientů předvídat bolesti hlavy. Studie zjistila, že lidé s ranní migrénou uváděli nedostatek energie v předchozím dni a horší kvalitu spánku noc předtím.

„Pokud lidé sledují svou energetickou hladinu, fyzickou aktivitu a spánek v průběhu času, mohou být schopni zjistit, jak některé z nich mohou souviset se záchvaty bolesti hlavy,“ říká Kathleen Merikangasová, psychiatrička a epidemioložka z Národního ústavu duševního zdraví v Bethesdě, která studii vedla.

Studie ukazuje, že sledování spánku a dalších vyvolávajících faktorů může nejen předpovídat bolesti hlavy u některých pacientů, ale může také pomoci vyvinout nástroje, jak jim předcházet.

„Zjištění naznačují, že změny v těle a mozku probíhají již předtím, než člověk poprvé pocítí bolest hlavy,“ napsala na svém blogu Monica Bertagnolliová, ředitelka Národního institutu zdraví.

Migréna je komplexní onemocnění

Migréna je mnohem horší než silné bolesti hlavy. Většina pacientů pociťuje častou a silnou pulzující bolest na jedné straně hlavy. Objevit se může kdykoli během dne, běžně se však vyskytuje ráno po probuzení. U některých lidí se migrény objevují v předvídatelných obdobích, například před menstruací, po stresujícím pracovním týdnu nebo o víkendech, kdy jsou narušeny pravidelné spánkové návyky; jiné lidi zasáhne bolest bez zjevného varování.

První fáze migrény, tzv. prodrom, může začít až 24 hodin před vlastní bolestí hlavy. Toto období může být přerušováno chutí na jídlo, nevysvětlitelnými změnami nálady, například depresí nebo euforií, nedostatkem spánku, nekontrolovatelným zíváním nebo zvýšeným nutkáním k močení.

U některých pacientů se před migrénou nebo během ní mohou objevit neurologické poruchy zvané migrenózní aura. Aurou mohou být závratě, zvonění v uších, klikaté čáry narušující jasné vidění, nevolnost, zvracení nebo citlivost na světlo a zvuk. Aura může být varovným příznakem blížícího se záchvatu migrény, může se však objevit i současně s pulzující bolestí hlavy. Ne u všech pacientů, kteří trpí migrénou, se však aura vyskytuje.

Po odeznění migrenózní bolesti hlavy následuje fáze postdromu neboli migrenózní kocoviny. Tato fáze, která může trvat několik hodin až 48 hodin, se vyznačuje únavou, obtížemi se soustředěním, závratěmi, slabostí a nízkou energií. Někomu postdrom skutečně připadá jako kocovina způsobená alkoholem, po které se celý cyklus může okamžitě opakovat. Nebo může být jedinec mezi jednotlivými atakami bez příznaků.

Předpokládá se, že migréna vzniká po abnormálním spuštění určitého nervu a s ním spojených cév na povrchu mozku. Přesná příčina však zatím není známa. Ve skutečnosti existuje mnoho dalších spouštěčů migrény a jen velmi málo léčebných postupů je založeno na nějakém konkrétním mechanismu.

„Pokud identifikujete rizikové faktory, které jsou pro vás osobní, a přizpůsobíte jim svůj životní styl, můžete snížit výskyt bolestí hlavy,“ říká Donald Penzien, odborník na bolesti hlavy a bolesti z Wake Forest School of Medicine ve Winston-Salemu v Severní Karolíně.

Sledování spánku jako prevence bolestí hlavy

Aby vědci zjistili, jak souvisí riziko vzniku bolestí hlavy s náladou, spánkem, energií nebo úrovní stresu jednotlivce, najali 477 dobrovolníků ve Washingtonu a okolí. Mezi dobrovolníky ve věku od sedmi do 84 let bylo 186 mužů a 291 žen s migrénou v anamnéze nebo bez ní.

Prostřednictvím aplikace pro chytré telefony měli čtyřikrát denně po dobu dvou týdnů sledovat svou úzkost, náladu, energii, stres a bolesti hlavy. Každé ráno dobrovolníci také podávali zprávu o kvalitě svého spánku předchozí noci, která byla rovněž měřena prostřednictvím nositelného zařízení.

Vědci poté porovnali první výskyt bolestí hlavy u těch, kteří měli v minulosti migrénu, s těmi, kteří ji neměli.

Studie zjistila, že větší pravděpodobnost vzniku ranní bolesti hlavy měl ten, kdo předchozí noc špatně spal nebo den předtím hlásil méně energie.

Tato studie je působivá nejen velkým počtem zkoumaných osob v širokém věkovém rozmezí, ale také mnohem vyšším procentem zařazených mužů, což je u mnoha studií migrény neobvyklé, říká Jelena Pavlovicová, specialistka na migrénu z Montefiore Medical Center v Bronxu ve státě New York.

K překvapení autorů studie nebyly odpolední nebo večerní bolesti hlavy způsobeny špatnou kvalitou spánku nebo nižší energií předchozího dne. Místo toho byly spíše spojeny s vyšší úrovní stresu nebo nadprůměrnou energií předchozího dne.

„Narušený spánek je přípravou na ranní záchvaty následujícího dne, zatímco vyšší hladina stresu a vyšší energie jsou pravděpodobně motorem odpoledních záchvatů,“ říká Pavlovicová.

Studie nezjistila žádnou souvislost mezi pocitem úzkosti nebo deprese a bolestmi hlavy následující den, pokud nebyl narušen spánek nebo hladina energie.

Studie ukazuje, že příznaky migrény, zejména nevolnost a zvracení, mohou narušovat spánek. Nezahrnovala však některé dietní a hormonální faktory, které mohou vyvolat záchvaty bolesti hlavy. Zjištění, že záchvaty migrény jsou také spojeny se sníženou energií v předchozím dni, naznačuje, že před nástupem spánku může dojít k některým fyziologickým změnám, které vyvolávají nekvalitní spánek. Zatím však není jasné, zda je porucha spánku spouštěčem nebo příznakem migrény. „Nyní provádíme noční monitorování EEG ve spánku, abychom se pokusili tuto otázku vyřešit,“ říká Merikangas.

Studie však potvrzuje to, co mnoho lidí trpících migrénou znají z vlastní zkušenosti: Pravidelné stravování, pitný režim, spánek a fyzická aktivita mohou snížit pravděpodobnost vzniku bolesti hlavy.

„Tato studie znovu potvrzuje, že jedním z nejúčinnějších způsobů léčby migrény je pravidelný kvalitní spánek,“ říká Pavlovic. I když se některým záchvatům migrény pacienti nevyhnou, obecně platí, že čím dříve by někdo mohl bolest hlavy léčit, tím kratší a méně zatěžující by byly jeho příznaky, říká Pavlovicová.

„Ačkoli se přínosy sledování a předvídání záchvatů migrény mohou zdát skromné, upřímně řečeno se vyrovnají mnoha jiným léčebným postupům, pokud jde o možnost alespoň zabránit nebo snížit pravděpodobnost výskytu bolesti hlavy,“ říká Penzien.