Když se řekne „město“, většině z nás se vybaví ulice plné aut, mrakodrapy tyčící se k nebi a ruch každodenního života. Málokdo by ale tipoval, že ona pověstná betonová džungle má sílu měnit i to, jak a kde prší. Rozsáhlá studie publikovaná v časopise PNAS však odhaluje, že urbanizace má na srážky mnohem větší vliv, než jsme si dosud mysleli.

Tým vědců pod vedením Xinxin Sui (Sin-sin Suej) z Texaské univerzity v Austinu analyzoval data z více než tisíce měst po celém světě. Jejich zjištění jsou pozoruhodná: více než 60 % sledovaných měst a jejich bezprostředního okolí dostává více srážek než okolní venkovské oblasti. „Toto je první globální analýza městských srážkových anomálií pro více než tisíc měst po celém světě,“ uvádí autoři výzkumu s tím, že velikost těchto „městských deštivých ostrovů“ se za posledních 20 let téměř zdvojnásobila.

Horké a vlhké podnebí jako katalyzátor

Není to však jen o tom, že by města obecně přitahovala více deště. Analýza odhaluje rozdíly mezi různými kontinenty a typy klimatu. Například města v Africe vykazují největší anomálie v ročních i extrémních srážkách. „Města jsou náchylnější k výrazným srážkovým anomáliím v teplém a vlhkém podnebí ve srovnání se studeným a suchým podnebím,“ vysvětlují vědci.

Představte si to jako obří skleník. Čím teplejší a vlhčí je vzduch uvnitř, tím více se tvoří kondenzace na stěnách. Podobně fungují i města v teplém a vlhkém podnebí – stávají se jakýmisi „kondenzátory“ srážek v mnohem větším měřítku.

Pobřeží versus vnitrozemí

Studie přináší i další zjištění: pobřežní města mají tendenci zažívat větší extrémní srážky ve srovnání s okolními venkovskými oblastmi, zatímco vnitrozemská města v průměru vykazují menší intenzitu extrémních srážek. Je to jako by moře „spolupracovalo“ s městy na vytvoření ještě intenzivnějších dešťů.

„Pobřežní města by mohla zažívat větší intenzitu extrémních srážek ve srovnání s okolními venkovskými kontrolními oblastmi, zatímco vnitrozemská města mají v průměru menší intenzitu extrémních srážek,“ uvádí autoři výzkumu. Tento rozdíl je zvlášť patrný u velkých měst, kde se projevuje efekt tzv. „městského tepelného ostrova“.

Když se město stane výhní

Fenomén městského tepelného ostrova není novinkou. Víme, že města jsou obecně teplejší než jejich okolí kvůli velkému množství betonu, asfaltu a dalších materiálů, které absorbují teplo. Co je však nové, je zjištění, jak výrazně tento efekt ovlivňuje srážky.

Studie zjistila, že s každým zvýšením teploty městského tepelného ostrova o jeden stupeň Celsia se roční srážky v městských oblastech zvýší o 24,7 mm. To je jako byste každý rok přidali do města malý rybník navíc. „Čím větší populace, tím větší srážkové anomálie, stejně jako městský tepelný ostrov,“ dodávají vědci.

Aerosoly: Neviditelní strůjci deště

A není to jen o teple. Města jsou také hlavními zdroji aerosolů – drobných částic vznášejících se ve vzduchu. Tyto částice mohou působit jako kondenzační jádra pro tvorbu dešťových kapek. A ve městech s vysokou populací mají aerosoly a městské tepelné ostrovy velkou korelaci s ročním zvýšením srážek.

Je to jako mít obří továrnu na déšť. Města produkují teplo (městský tepelný ostrov) a „suroviny“ (aerosoly), které společně vytvářejí ideální podmínky pro tvorbu srážek. Čím větší město, tím výkonnější tato „továrna“ je.

Srážkový katapult v akci

Jedním z nejzajímavějších zjištění vědců je, že zatímco průměrné roční srážky jsou nejvyšší přímo ve městech, extrémní srážky mají tendenci být nejintenzivnější v oblastech na návětrné straně města. „Průměrné roční srážkové zesílení v těchto megaměstech je 81 mm ročně (7,2 %), což je 42 mm ročně (3,6 %) pro okolní venkovskou oblast,“ uvádí autoři.

Je to, jako by město fungovalo jako jakýsi „katapult“ pro extrémní srážky, vystřelující je za své hranice. Toto zjištění má významné důsledky pro plánování měst a prevenci povodní nejen v městských, ale i v příměstských oblastech.

Přesnější předpovědi počasí?

Tato studie není jen akademickým cvičením. Má hluboké implikace pro budoucí plánování měst, předpovědi počasí, a dokonce i pro naše chápání klimatické změny. Jak města rostou a expandují, jejich vliv na lokální a regionální srážkové vzorce bude pravděpodobně ještě významnější.

„Výzkum poskytuje globální důkazy o znatelných městských srážkových anomáliích, zejména v horkém a vlhkém podnebí,“ shrnují autoři. Tento výzkum tak nejen prohlubuje naše porozumění tomu, jak města utvářejí srážky, ale současně vytváří základ pro začlenění urbanizačních úvah do budoucích srážkových projekcí.

V budoucnu by tedy mohlo být možné mnohem přesněji předpovídat srážky a extrémní počasí v městských oblastech. To by mohlo být důležité pro prevenci povodní, plánování vodních zdrojů a obecně pro vytváření odolnějších měst.