Mnoho mužů o svých problémech s prostatou mlčí. Ignorováním tohoto všudypřítomného zdravotního problému však příznaky ani příčina nezmizí. Proto třeba anglický král Charles nedávno veřejně oznámil informace o svém zdravotním stavu. Chce tím ostatní muže povzbudit k tomu, aby se nechali vyšetřit.
Přibližně u jednoho z osmi mužů je během života diagnostikována rakovina prostaty a polovina všech mužů ve věku 51 až 60 let trpí nezhoubným zvětšením této žlázy. U mužů ve věku 60 až 69 let se toto číslo vyšplhá na 70 procent a u mužů starších 85 let až na 90 procent.
Arvin George, ředitel programu rakoviny prostaty v Johns Hopkins Medicine, říká, že odborníci neznají přesnou kombinaci genetických, environmentálních, stravovacích nebo jiných faktorů, které hrají roli při problémech s prostatou u mužů ve vyšším věku. Jednoduchá cesta, jak se jim vyhnout, neexistuje. „Jak pro zvětšenou prostatu, tak pro rakovinu tohoto ústrojí neexistuje žádné doporučení typu ‚jablko denně‘, jimž by se těmto problémům dalo předcházet,“ uvádí.
Hormonální změny ve stárnoucím mužském těle mohou způsobit zvětšení prostaty (znázorněna bíle), což má za následek problémy s močením, protože žláza obepíná močovou trubici, jak je vidět na tomto obrázku převzatém z Asklepiova atlasu anatomie člověk.
Co je to prostata a zvětšená prostata?
Prostata je žláza velikosti vlašského ořechu, která se podílí na produkci spermatu. Tato žláza je ovinuta okolo močové trubice, jíž sperma odchází z těla. Zvětšující se prostata může močovou trubici svírat a zmenšovat její průchodnost.
Benigní hyperplazie prostaty (BPH) neboli zvětšená prostata vzniká, když se u starších mužů velikost žlázy zdvojnásobí nebo dokonce ztrojnásobí. Tedy z rozměrů zhruba ořechu až do velikosti třeba citronu. To může ztěžovat močení či úplně vyprázdnění močového měchýře. Projevuje se také častější nutkání k močení, zejména v noci.
Co způsobuje zvětšenou prostatu a jak ji léčit?
Nejsilnějším faktorem zvětšení prostaty je stárnutí. Nejspíše proto, že v těle dochází k nerovnováze pohlavních hormonů. Zvětšená žláza se také častěji vyskytuje u pacientů majících toto onemocnění v rodinné anamnéze. Náchylnost ke zvětšené prostatě mají podle některých důkazů také muži s obezitou nebo s rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky. Neexistuje žádný důkaz o tom, že by problémy s prostatou způsoboval sex, uklidňuje George.
Až polovina mužů se zvětšenou prostatou netrpí žádnými příznaky. „Pokud nepociťujete žádné příznaky, opravdu se není čeho obávat,“ vysvětluje Nick Ridgman, vedoucí oddělení zdravotních informací a klinické podpory ve společnosti Prostate Cancer UK.
Zvětšená prostata může někdy také způsobovat častější infekce močových cest či problémy s ledvinami. Řešení typických příznaků je otázkou kvality života a léčba se zaměřuje na zmírnění obtíží při močení. Na tyto potíže někdy stačí pouhé snížení příjmu tekutin, zejména večer, nebo omezení diuretik, jako je kofein a alkohol. V případě, že pacient potřebuje větší úlevu, je možné uvolnit svaly okolo prostaty, nebo dosáhnout zmenšení prostaty podáním léků. Žlázu lze také zmenšit operativně.
Léčbu je podle George dobré řídit tím, jak moc pacienta trápí příznaky. „Někteří muži se kvůli močení budí několikrát za noc, ale hned zase usnou a jsou v pořádku,“ říká. „Jiní nemusí mít pravidelný přístup na toaletu, a to může mít skutečný dopad na kvalitu jejich života,“ uvádí vědec.
Barevný gama snímek pacienta s metastazujícím karcinomem prostaty (bílá barva). Neléčená rakovina prostaty může metastázovat do kostí, lymfatických uzlin, plic a jaterní tkáně. Nové výzkumy však naznačují, že u některých mužů s pomalu postupující rakovinou lze invazivní léčbu oddálit.
Jaká jsou rizika onemocnění rakovinou prostaty?
Špatná zpráva: Rakovinou prostaty nejspíš onemocní téměř všichni muži, pokud se dožijí dostatečně vysokého věku. Rakovinné buňky v prostatě najdeme u 70 procent mužů starších sedmdesáti let, i když jim přímo nebyla rakovina diagnostikována. Ve Spojených státech a ve Velké Británii je rakovina prostaty druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění u mužů, hned po rakovině plic a průdušek. Průměrný věk při stanovení diagnózy je šedesát sedm let, diagnóza je vzácná u mužů mladších čtyřiceti let.
Vědci stále zkoumají genetické mutace, které jsou se vznikem rakoviny prostaty spojeny. Víme již, že riziko se dědí v rodině: u muže, který má dva či více blízkých mužských příbuzných (otce nebo bratry) s rakovinou prostaty, existuje pětkrát až desetkrát vyšší pravděpodobnost, že onemocní. Náchylnější k onemocnění jsou také z dosud ne zcela objasněných důvodů muži afrického původu: u černochů je o 70 procent vyšší pravděpodobnost, že rakovinou onemocní, a také celkově vyšší pravděpodobnost, že na onemocnění zemřou.
Rakovina prostaty se také může rozšířit do okolních tkání nebo i dále do těla. Většina případů je však naštěstí lokalizovaná na konkrétní místo a jejich léčba má vynikající výsledky; 95 procent mužů s diagnostikovanou rakovinou prostaty přežívá nejméně 15 let.
Jak poznáte, že máte rakovinu prostaty?
Podle George se mnoho mužů s močovými příznaky obává vážného případu rakoviny prostaty. „To je asi nejčastější omyl pacientů, a dokonce i lékařů,“ uvádí.
V zemích, jako jsou Spojené státy, kde se preventivní vyšetření provádí již desítky let, je rakovina prostaty často zachycena dlouho předtím, než se objeví příznaky. „Příznaky většinu neznamenají rakovinu, ale jenom zvětšenou prostatu.“
Americká urologická asociace doporučuje preventivní vyšetření většině mužů ve věku 55 až 69 let, a to každé dva roky. Konkrétní rizikové faktory je však dobré prodiskutovat s lékařem. Muži s rizikovými faktory, například černoši a lidé s rodinnou anamnézou, by se měli nechat vyšetřovat dříve a častěji.
Proč někteří muži mohou nechat rakovinu prostaty neléčenou
Preventivní vyšetření může odhalit rakovinu s vysokým rizikem progrese a umožnit lékařům zahájit včasnou léčbu.
Podle některých odborníků má však preventivní vyšetření i nevýhody. Krevní testy na prostatický specifický antigen (PSA), jimiž se identifikují bílkoviny vytvářené prostatou, mohou přinášet falešně pozitivní i falešně negativní výsledky, což může vyšetřenému způsobit zbytečný psychický stres nebo vést ke zbytečné léčbě. Na každých tisíc vyšetřených mužů ve věku 55 až 69 let se zabrání přibližně jednomu úmrtí.
Mnoho případů rakoviny se navíc vyvíjí pomalu a nikdy nezpůsobí problémy. Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že u mnoha mužů s rakovinou může být lepším řešením rakovinu neléčit, ale pouze sledovat. Studie zveřejněná v dubnu 2023 v časopise New England Journal of Medicine ukázala, že aktivní sledování rakoviny prostaty má stejně vysokou míru patnáctiletého přežití jako mnohem agresivnější radioterapie a chirurgický zákrok.
Stejná studie poukázala také na vedlejší účinky těchto léčebných postupů. Léčba může způsobovat přetrvávající problémy se sexuálními funkcemi a s močením, a to déle, než se původně předpokládalo – až dvanáct let. „To jsou poměrně závažné dlouhodobé problémy, jimiž jsou lidé zatěžováni,“ uvádí Ridgman. „Důkazy ukazují, že muži mohou s lokalizovaným karcinomem prostaty žít po mnoho let i desetiletí s nízkým rizikem, aniž by potřebovali aktivní léčbu.“
A přestože jejich problémy s močením obvykle vůbec neznamenají rakovinu, nemusejí mlčky trpět, když mají k dispozici pomoc.
„Pokud máte příznaky, které vás trápí, obraťte se na svého lékaře,“ říká George. „Nechceme, aby se lidé smířili s tím, že si myslí, tohle se mi děje a musím se s tím prostě vyrovnat.“
Sledujte nás v Google Zprávách