Ze studií vyplývá, že pravidelné oddechování během spánku není vůbec samozřejmá věc: Odhaduje se, že patnácti až třiceti procentům mužů a deseti až patnácti procentům žen se během spánku, několikrát za hodinu, v průběhu celé noci na nepřijatelnou dobu zastavuje dech.

Tento stav se oficiálně nazývá „obstrukční spánková apnoe“. Dochází při něm k takzvanému kolapsu cest dýchacích tím, že se vám sníží průchodnost dýchacích cest natolik, že znemožňuje proudění vzduchu. Ačkoli se častěji vyskytuje u mužů, starších dospělých a obézních osob, může tento stav postihnout lidi všech tělesných konstitucí a rozměrů, včetně dětí.

Spánková apnoe je spojena se zdravotními problémy, jako jsou srdeční choroby, cukrovka a demence, a její léčba je proto hlavní prioritou, uvádí Lee Surkin, lékař a zakladatel Americké akademie kardiovaskulární spánkové medicíny.

„Spánková apnoe má vliv na metabolismus a podporuje přibývání na váze, což jsou dva faktory, které ji mohou zhoršovat. Je to začarovaný kruh,“ vysvětluje Surkin. Nebezpečí spánkové apnoe jsou jasná. Odborníci však říkají, že jedním z nejtěžších úkolů prevence je naučit lidi, že se musejí nechat vyšetřit.

Co to spánková apnoe je přesněji?

Člověk se nadýchne za den až 20 000krát. Dýchat, tedy v tom doslovném mechanickém smyslu, znamená vtáhnout do plic vzduch bohatý na kyslík a vytlačit ven oxid uhličitý. V obou směrech vzduch prochází dýchacími cestami. A pokud jsou tyto cesty zablokovány v bdělém stavu, například zatoulaným drobkem jídla, který vdechnete, tělo okamžitě zareaguje a snaží se jej vykašlat.

O případ spánkové apnoe jde tehdy, pokud se dýchací cesty během spánku pravidelně ucpávají, ať už tím, že zkolabují nebo je zablokuje jazyk či mandle. V ten okamžik se v těle spustí vlna adrenalinu, jíž organismus mozku signalizuje pokles hladiny kyslíku a nárůst hladiny oxidu uhličitého.

„Mozek to vycítí a říká: ‚Musíš se probudit. Nebo zemřeš‘, říká názorně Robson Capasso, lékař spánkové medicíny na Stanfordu. Díky tomuto varování z mozku začnete lapat po dechu.

„Je to věc přežití,“ říká Surkin. „Vaše tělo se tím nabudí. Přiměje vás to stáhnout svaly, abyste si vynutili otevření dýchacích cest.“

Pacient si tyto příhody obvykle nepamatuje. Místo toho jej často na problém upozorní partner, s nímž sdílejí lůžko. „Může to zvenčí vypadat, jak když dotyčný bojuje o nadechnutí a partner často říkává: ‚Bojím se, že se udusíš‘,“ uvádí Lois Krahnová, specialistka na spánek z Mayo Clinic v Arizoně.

Ačkoliv se pacient vždycky nakonec nadechne a vypadá to, že se nic neděje, časem si to na těle vybírá svoji daň. „Tělo je uvedeno do pohotovosti. Srdce pracuje intenzivněji a mozek se probouzí,“ uvádí Krahnová. „Důsledkem je, že lidé v noci špatně spí, ráno nejsou svěží a přes den se cítí unavení.“

Lidé s mírnou nebo středně těžkou spánkovou apnoe mohou mít jen několik epizod za hodin. Ti s těžkými případy ale i stovky.

Jaké jsou následky spánkové apnoe?

Denní ospalost a únava mají jednak běžné logické důsledky – silná únava může vést k nehodám za volantem nebo při práci se strojními zařízeními. Způsobit však může také poruchy kognitivních funkcí a paměti. Dále podrážděnost, projevující se sníženou trpělivostí, nižší odolností vůči náhlým hlasitým podnětům (u dětí, z ulice). Někdy vede i k depresím. Metaanalýza dříve publikovaných studií v časopise Journal of Sleep Research odhalila, že u osob se spánkovou apnoe je celkově 1,43krát vyšší riziko vzniku neurokognitivních poruch, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba.

„Apnoe rozseká váš spánek na milion kousků, jako když se vám v ložnici každých deset vteřin spustí budík – celou noc, každou noc, když spíte. Takže si dokážete představit, jak devastující to může být pro něčí odpočinek a zotavení,“ líčí sugestivně William Winter, odborník na spánkovou medicínu z Charlottesville ve Virginii.

Jsou tu i další důsledky. Neustálý nárůst hladiny stresových hormonů může způsobit abnormální srdeční rytmus a také zvýšenou srdeční frekvenci. Může také způsobit řadu metabolických problémů. Studie v časopise Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism zjistila, že u osob s neléčenou spánkovou apnoe se zvýšila také hladina cukru v krvi, stresového hormonu kortizolu a mastných kyselin v krvi, což může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky.

Winterovi tato a další studie ukazují, že spánková apnoe není jen důsledkem zdravotních problémů, ale může také zhoršovat stávající metabolické problémy anebo vytvářet nové.

Co je příčinou spánkové apnoe?

Tento stav může být způsoben celou řadou faktorů, říká Capasso. Vědci se domnívají, že třemi hlavními příčinami spánkové apnoe jsou vyšší věk, mužské pohlaví a nadměrná tělesná hmotnost, zejména v oblasti obličeje a krku.

„To jsou významné rizikové faktory kolapsu hrdla během spánku,“ říká Capasso.

Apnoe však hrozí i dalším skupinám. Toto onemocnění může být diagnostikováno dokonce i u dětí, uvádí Winter. Jiné studie zjistily, že se spánková apnoe pojí i s genetickými predispozicemi, ačkoli vědci stále ještě zjišťují úplný soubor genů spojených se spánkovou apnoe a jejich fungování.

Existují také anatomická vysvětlení. Někteří lidé mohou mít neobvykle velké mandle a adenoidy (hltanové mandle, které hrají roli v imunitní reakci). Někteří lidé mohou mít netypickou stavbu obličeje, kvůli níž má jazyk a čelisti méně prostoru pro uvolnění během spánku. Jejich dýchací cesty jsou prostě úzké. „A když se pak jejich svaly uvolní v důsledku usnutí, průsvit dýchacích cest je ještě menší,“ říká Krahnová.

Jak se spánková apnoe diagnostikuje?

Chrápání, únava a ranní bolesti hlavy mohou být způsobeny různými stavy. Proto i David Kuhlmann, člen představenstva Americké akademie spánkové medicíny, zdůrazňuje, jak důležité je provést diagnostiku spánkové apnoe.

K diagnostice spánkové apnoe je zapotřebí spánková studie. Ty se v minulosti prováděly pouze pomocí polysomnogramu, zaznamenávajícího mozkové vlny, srdeční frekvenci, dýchání a hladinu kyslíku v krvi. Obvykle se provádějí v noci ve specializované spánkové laboratoři a poskytují podle spánkových specialistů nejspolehlivější metoda k určení, zda má jedinec nějakou spánkovou poruchu, tedy nejen spánkovou apnoe.

Ne každý však takovou hloubkovou studii chce či potřebuje. V posledních letech jsou stále populárnější domácí spánkové testy. Neměří váš spánek, ale spíše vaše dýchání, a to pomocí malé masky, pulzního oxymetru na prstu a dalších senzorů na hrudníku a břiše. Zařízení společně dokážou určit, jak dobře dýcháte a s jakou námahou se vám při spánku otevírají dýchací cesty. Pokud jsou výsledky neprůkazné, může lékař nařídit další vyšetření v laboratoři, uvádí Surkin.

Jak se spánková apnoe léčí?

Zejména u lidí s těžší spánkovou apnoe je nejúčinnější léčba známá jako CPAP neboli kontinuální přetlak v dýchacích cestách. Capasso říká, že tento přístroj „je v podstatě vzduchový kompresor“, který čerpá vzduch z místnosti a tlačí ho přes masku, kterou nosíte ve spánku přes nos a ústa. Díky dodatečné síle přístroje je vzduch nucen udržovat vaše hrdlo otevřené.

Úkolem spánkových specialistů je pomoci pacientům vybrat vzor masky, který se jim bude dobře nosit, a určit vhodnou úroveň tlaku vzduchu. Některé novější modely dokonce upravují tlak vzduchu v masce automaticky, uvádí Kuhlmann.

Jeho nadšení pro tento systém nezná mezí: „Člověk, který vynalezl CPAP, si zaslouží Nobelovu cenu, protože si nedokážu představit mnoho jiných lidí, kteří více změnili chod dějin,“ uvádí.

Pokud pacient nemůže masku používat, mohou v takovém případě pomoci i jiné metody, zejména těm, kteří mají mírnou až středně těžkou spánkovou apnoe.

Podle mnoha specialistů prospívá některým jejich pacientům zhubnutí, protože může usnadnit udržení otevřených dýchacích cest. Zubní lékaři mohou také pacientům nabídnout speciální chrániče úst či ústní pomůcky, díky nimž se čelist a jazyk udržují v předsunuté poloze i během spánku. Ke snížení epizod apnoe se také doporučuje snažit se spát na boku, nikoliv v poloze na zádech.

Mezi invazivnější možnosti patří chirurgické odstranění mandlí a nosních mandlí, protože mohou blokovat dýchací cesty, nebo chirurgická úprava příslušných částí obličeje, protože některé anatomické zvláštnosti mohou během spánku bránit dýchání. Další možností, říká Capasso, je stimulátor hypoglosálního nervu. Toto zařízení se implantuje pod kůži a stimuluje nervy ovládající pohyb jazyka, aby nebránil dýchání.

Dobrou zprávou je, říká Winter, že mnoho lidí se spánkovou apnoe pociťuje výhody léčby téměř okamžitě. „Lidé se relativně rychle uzdraví a cítí se lépe,“ uvádí.