Když loni Asia Dessertová ve 40. týdnu těhotenství ucítila, že jí začínají kontrakce, nesbalila si kufry a nespěchala do nemocnice. Místo toho si lehla do postele a nakonec se přesunula do vany s vlažnou vodou na dvorku svého domku v Los Angeles. O několik hodin později porodila: při plánovaném domácím porodu za účasti porodní asistentky, obklopena palmami a kaktusy, pod jasně modrou oblohou.
Počet domácích porodů ve Spojených státech se za posledních sedm let zvýšil o 60 procent. Představuje tak skoro 2 procenta všech tamních porodů. Podle nedávné analýzy zveřejněné v časopise Journal of Perinatal Medicine je to nejvyšší hodnota za posledních třicet let. Podle údajů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí došlo v jednom z posledních roků k nejvýraznějšímu nárůstu domácích porodů u černošských žen, a to o 36 procent.
Odborníci tvrdí, že je to proto, že si rodičky chtějí vybrat podmínky, za kterých budou rodit. Upozorňují však také na to, že domácí porod není vhodný pro každou rodičku.
Důvodem, proč si Dessertová vybrala domácí porod, byl pádný: chtěla se vyhnout nepříjemnému zacházení, s nímž se ona i další černošské ženy údajně často setkávají ve zdravotnických zařízeních. Zmiňuje při tom stížnosti svojí matky na bolesti. Lékaři jí je dlouhá léta nevěřili; nakonec jí diagnostikovali rakovinu v posledním stádiu. Sama Dessertová se cítila znevážena již na počátku svého neplánovaného těhotenství, když klinika, kam přišla na těhotenské testy, trvala na tom, že jí provede i další testy bez jejího souhlasu.
Obavy ze špatného zacházení
Podobné důvody, proč těhotné stále častěji tíhnou k domácím porodům, zjistil i přehled časopisu Journal of Perinatal Medicine: Ženy se chtějí vyhnout zbytečným lékařským zásahům nebo císařskému řezu. Ten podstupuje až 32 procent žen v amerických porodnicích, což je mnohem více, než je oficiálně stanovená cílová hodnota 24 procent. Pandemie covidu-19 navíc zvýšila obavy z nemocí, kterými se lze nakazit v nemocnici – v prvním roce pandemie vzrostl počet domácích porodů o 12 procent.
Kim Bonsignore leží vyčerpaná po porodu své dcery Suzette v porodním bazénu ve svém obývacím pokoji. Bonsignorová se rozhodla porodit své druhé dítě doma, aby se o tento zážitek mohla podělit se svou rodinou, která by ji v nemocnici během porodu nemohla navštívit kvůli pandemickým opatřením.
Obavy ze špatného zacházení v těhotenství a při porodu mají zejména ženy etnického původu. Zhruba 30 procent černošek, hispánských žen a žen jiných ras a o trochu méně – 19 procent – bělošek uvádí, že se v tomto období cítí být nerespektovány. Tvrdí, že se potýkaly s nadávkami, křikem či opomíjením svých žádostí o pomoc. Tento problém byl již natolik palčivý, že úřady zahájily osvětovou kampaň „Hear Her“ (Naslouchej jí), v níž poskytovatele zdravotní péče i rodinné příslušníky vyzývají, aby obavy těhotných žen nepřehlíželi.
Kromě roku 2022, což je zatím poslední rok, za který jsou statistiky k dispozici, zemřelo v průběhu těhotenství či porodu více než 800 amerických žen, přičemž odborníci tvrdí, že více než 80 procentům úmrtí bylo možné zabránit, kdyby rodičky dostaly správnou péči! U černošských žen je navíc skoro třikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí z příčin, které souvisejí s těhotenstvím, než u bělošek.
Černošské ženy, které se rozhodnou rodit doma, často vyhledávají porodní asistentku-černošku, říká Laurel Gourrierová, asistentka z Columbusu v Ohiu a spoluautorka podcastu „Birth Stories in Color“ (Příběhy o porodech etnických žen). „Mnohé ženy vědí, jaké výhody má možnost určit si podmínky porodu – většinou od jiných žen, které tuto zkušenost už mají,“ říká Gourrierová.
Jsou porody v nemocnici bezpečnější?
Lékaři domácí porod v zásadě nevylučují. Doporučují ho však pouze v případě, že je splněno několik základních podmínek. Těhotná žena musí mít nízkorizikové těhotenství s jedním plodem, nesmí mít cukrovku ani vysoký krevní tlak a její dítě se musí vyvíjet podle očekávání až do plného termínu. V případě, že čeká vícerčata, její plod je v „poloze koncem pánevním“ nebo předtím prodělala císařský řez, by podle Amerického porodnicko-gynekologického sdružení (ACOG) neměla nikdy rodit mimo nemocnici!
Tato kritéria však zdaleka nesplňují všechny matky, i když domácí porod absolvovaly. Z analýzy Shanny Coxové, zástupkyně ředitele pro vědu v Oddělení reprodukčního zdraví CDC, vyplývá, že u 35 procent takových žen byl domácí porod nevhodnou volbou. Sedmnáct procent mělo cukrovku, dvacet procent příliš malé dítě na jeho gestační věk a deset procent žen porodilo předčasně, přičemž u některých žen se tyto problémy překrývaly.
Úmrtnost dětí u nízkorizikových žen, které – plánovaně – rodí doma, je o něco vyšší než u nízkorizikových žen, které porodily v nemocnici, uvádí ACOG – avšak v obou případech je toto riziko nižší než jeden případ z tisíce. U žen, které chtějí rodit doma, je však až dvaapůlkrát nižší pravděpodobnost, že bude nutné provést císařský řez.
Překážky domácího porodu
V mnoha západních zemích, včetně USA, ženy uvádějí, že jsou kritizovány a stigmatizovány, pokud se rozhodnou pro porod doma, a to i ze strany jiných poskytovatelů zdravotní péče, zjistil jeden systematický přehled.
Dalším omezujícím faktorem jsou náklady. Mnoho pojišťoven nemá ve své síti žádné porodní asistentky, zatímco společnost Medicaid, která pojišťuje 40 procent porodů v zemi, hradí domácí porody pouze v polovině států.
Dessertová si mohla dovolit domácí porod za 7 000 dolarů jen díky finanční pomoci neziskové organizace.
„Můj porod byl legrační, lehce chaotický, euforický a náročný,“ říká Dessertová. A nic by na něm neměnila. Přítelkyním říká o tom, že rodila doma, a doufá, že ji budou následovat. Podotýká však, že „domácí porod je pro většinu lidí, které znám, nedostupný kvůli penězům“.
„Je zřejmé, že ženy chtějí ohleduplnou péči, porody s malým počtem umělých zásahů a větší možnost si vybrat, co chtějí,“ říká Coxová z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). „Chceme to však také zvážit v souvislosti s riziky porodu pro matku a dítě a podpořit společné rozhodování lékařů a matek o tom, jestli rodit doma.“
Sledujte nás v Google Zprávách