Když si solíme jídlo, málokdo z nás přemýšlí nad tím, jakou roli hraje sůl v našem těle. Víme, že je nezbytná pro správné fungování organismu, ale nadměrná konzumace může vést k zdravotním problémům. Dvě nové studie publikované v Nature Immunology a Nature Science Reports však nezávisle na sobě dospěly k podobným závěrům a ukazují, že v případě rakoviny může mít zvýšená koncentrace soli překvapivě pozitivní účinek.

Výzkumný tým vedený Christinou E. Zielinskou z Technické univerzity v Mnichově a Leibnizova institutu pro výzkum přírodních produktů a infekční biologie zjistil, že v nádorové tkáni je často vyšší koncentrace sodíku než v okolní zdravé tkáni, což vedlo k hledání souvislostí s obranou reakcí organismu. Paralelně s tímto výzkumem tým vedený Ťing-š' Chu (Jingshi Hu) ze S'-čchuanské univerzity v Číně objevil, že vysoký příjem soli může inhibovat růst nádorů.

Sůl jako bojovník proti nádorům

„Zvýšená koncentrace chloridu sodného v nádorovém mikroprostředí výrazně zlepšuje aktivační stav a efektorové funkce lidských CD8+ T buněk,“ vysvětluje Zielinská. Jinými slovy, sůl v nádoru funguje jako jakýsi energetický nápoj pro imunitní buňky, díky kterému jsou schopné lépe rozpoznávat a ničit rakovinné buňky.

Číňané naopak při výzkumu na myších zjistili, že strava s vysokým obsahem soli může bránit růstu nádorů tím, že mění funkci určitých imunitních buněk známých jako myeloidní supresorové buňky (MDSC). Tyto buňky obvykle pomáhají nádorům uniknout před imunitním systémem, ale vysoká koncentrace soli narušuje jejich schopnost to dělat.

„Vysoký příjem soli významně inhiboval růst a metastázy různých typů nádorů u myší,“ upřesňuje Chu. „Tento efekt byl zprostředkován změnami v myeloidních supresorových buňkách, které ztratily svou schopnost potlačovat protinádorovou imunitní odpověď.“

Metabolický boost pro T lymfocyty

Ale jak přesně sůl ovlivňuje imunitní buňky? Zielinská a její tým zjistili, že vyšší koncentrace soli vede k výraznému zvýšení metabolické aktivity T lymfocytů. Je to podobné, jako kdybyste autu nalili do nádrže vysokooktanové palivo – motor začne běžet na vyšší výkon.

„Pozorovali jsme výrazné zvýšení spotřeby glukózy a kyslíku u CD8+ T buněk vystavených vysoké koncentraci soli,“ upřesňuje Dominik Soll, jeden z hlavních autorů studie. Toto „metabolické nabuzení“ vede k tomu, že T lymfocyty produkují více látek, které jsou schopné zabíjet rakovinné buňky, jako je například granzym B.

Chu a jeho tým se zaměřili na jiný aspekt imunitní odpovědi. Zjistili, že vysoký příjem soli vede k akumulaci taurinu v myeloidních supresorových buňkách (MDSC). Taurin je aminokyselina, která hraje důležitou roli v mnoha fyziologických procesech. V tomto případě však vysoké hladiny taurinu narušily metabolismus MDSC a snížily jejich schopnost potlačovat imunitní odpověď proti nádorům.

Sodíkové pumpy jako klíč k aktivaci

Zielinská a její tým se nespokojili jen s pozorováním efektu soli na T lymfocyty, ale chtěli pochopit i molekulární mechanismus tohoto jevu. Zjistili, že klíčovou roli hrají tzv. sodíkové pumpy na povrchu buněk. Tyto proteiny, které za normálních okolností udržují správnou rovnováhu sodíku a draslíku v buňce, jsou v prostředí s vysokou koncentrací soli mnohem aktivnější.

„Zvýšená aktivita sodíkové pumpy vede k hyperpolarizaci membrány T lymfocytů, což zesílí elektrochemický gradient pro vstup vápníku do buňky po aktivaci T buněčného receptoru,“ vysvětluje Čchang-feng Ču (Chang-Feng Chu), další z hlavních autorů studie. Laicky řečeno, sodíkové pumpy fungují jako jakési zesilovače signálu, díky kterým T lymfocyty lépe reagují na přítomnost rakovinných buněk.

Také čínští vědci dotáhli svůj výzkum o krok dál. Vysoký příjem soli podle nich aktivuje protein známý jako Nrf2 v myeloidních supresorových buňkách. Tento protein hraje klíčovou roli v buněčné odpovědi na oxidační stres a jeho aktivace v MDSC vedla k narušení jejich imunosupresivních funkcí.

Je to, jako by sůl hrála roli dvojitého agenta v boji proti rakovině – posiluje „dobré“ imunitní buňky a zároveň oslabuje ty „špatné“.

Od laboratorního stolu k pacientům

Mohou tyto objevy pomoci v léčbě rakoviny u skutečných pacientů? Zielinská a její tým provedli analýzu dat z rozsáhlé databáze The Cancer Genome Atlas, která obsahuje genetické a klinické informace o tisících pacientů s různými typy rakoviny.

„Zjistili jsme, že pacienti s rakovinou slinivky břišní, kteří měli v nádorové tkáni vyšší expresi genů souvisejících s odpovědí na sůl, měli významně delší dobu přežití,“ říká Šan Sun (Shan Sun), spoluautorka studie. Tento nález naznačuje, že efekt soli na imunitní buňky pozorovaný v laboratoři by mohl mít reálný dopad na průběh onemocnění u pacientů.

Chu a jeho tým dokonce provedli malou klinickou studii s pacienty s rakovinou žaludku. Pacienti, kteří dostávali stravu s vysokým obsahem soli spolu s imunoterapií, měli lepší výsledky než ti, kteří dostávali pouze imunoterapii. „Naše výsledky naznačují, že vysoký příjem soli by mohl být použit jako doplňková strategie ke zlepšení účinnosti imunoterapie u pacientů s rakovinou,“ říká Chu.

Vědci také experimentovali s T lymfocyty upravenými pomocí genového inženýrství, tzv. CAR-T buňkami, které se používají v moderní imunoterapii rakoviny. Ukázalo se, že pokud tyto buňky před podáním pacientovi „nakrmíme“ solí, jsou schopné efektivněji ničit nádorové buňky.

Sůl není všelék

Je důležité zdůraznit, že tyto objevy rozhodně neznamenají, že bychom měli začít konzumovat více soli v naději, že tím posílíme svůj imunitní systém proti rakovině. Ačkoli čínská studie přímo naznačuje, že krátkodobý vysoký příjem soli může mít protinádorové účinky, dlouhodobá konzumace velkého množství soli je spojena s řadou zdravotních rizik, včetně vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění. Pro klinické nasazení soli bude potřeba další výzkum a testování.

Obě studie jsou přesto fascinujícím příkladem toho, jak zdánlivě jednoduché látky, jako je kuchyňská sůl, mohou hrát složité a někdy překvapivé role v našem těle.