Tým z Kalifornské univerzity podrobně mapoval mozek osmatřicetileté prvorodičky od tří týdnů před otěhotněním až do dvou let po porodu. Účastnice studie celkem absolvovala 26 skenů mozku pomocí magnetické rezonance. Výsledky, které vědci nedávno publikovali v prestižním časopise Nature Neuroscience, nabízejí fascinující pohled, jak mateřství mění lidský mozek.

„Těhotenství je období výrazných hormonálních a fyziologických změn, které každoročně zažívají miliony žen. Přesto nejsou nervové změny probíhající v mateřském mozku během těhotenství u lidí dobře prozkoumány,“ uvádějí autoři studie.

Šedá hmota na ústupu

Nejviditelnější změnou, kterou vědci pozorovali, byl úbytek šedé hmoty mozkové. Ta tvoří vnější vrstvu mozku a obsahuje těla nervových buněk. Je klíčová pro zpracování informací a vyšší myšlenkové funkce.

U účastnice studie se objem šedé hmoty během těhotenství výrazně zmenšil, a to v mnoha oblastech mozku. Nejvíce byly zasaženy části spojené se sociálním poznáváním a „teorií mysli“ – schopností vcítit se do myšlení druhých lidí.

„Výrazné snížení objemu šedé hmoty a tloušťky mozkové kůry bylo patrné v celém mozku, přičemž jen málo oblastí zůstalo nedotčeno přechodem k mateřství,“ popisují vědci.

Může to znít znepokojivě, ale ve skutečnosti jde pravděpodobně o pozitivní změnu. Vědci se domnívají, že se mozek takto „vylaďuje“ pro novou roli matky. Zbavuje se méně potřebných spojů a posiluje ty důležité pro péči o dítě.

Bílá hmota sílí

Zatímco šedá hmota ubývala přibližně až o 7 %, bílá hmota naopak sílila. Bílá hmota tvoří „komunikační dráhy“ mozku. Jsou to svazky nervových vláken, které propojují různé oblasti šedé hmoty.

Vědci zjistili, že se během těhotenství zlepšovala „mikrostrukturální integrita“ bílé hmoty. Zjednodušeně řečeno, nervová vlákna se stávala silnější a lépe organizovaná. To umožňuje rychlejší a efektivnější přenos informací mezi různými částmi mozku.

Zajímavé je, že největší posílení zaznamenaly dráhy spojující oblasti zpracovávající emoce a zrakové podněty. To může matkám pomáhat lépe reagovat na vizuální a zvukové signály od dítěte.

„Pozorovali jsme zvýšenou anizotropii v bílé hmotě traktů, které usnadňují komunikaci mezi centry pro zpracování emocí a zraku,“ uvádí studie.

Hormony jako dirigenti změn

Co tyto rozsáhlé změny v mozku způsobuje? Hlavními „dirigenty“ jsou těhotenské hormony, zejména estrogen a progesteron. Jejich hladiny během těhotenství stoupají až tisícinásobně oproti normálu.

Tyto hormony nejen řídí vývoj plodu, ale zároveň „přeprogramovávají“ mozek matky. Spouštějí v něm řadu procesů – od tvorby nových nervových buněk přes růst dendritických trnů (výběžků neuronů) až po přestavbu podpůrných buněk zvaných astrocyty.

„Tyto buněčné změny jsou výrazné v mozkových okruzích, které podporují mateřské chování,“ vysvětlují autoři. Jde například o hypothalamus, klíčové centrum pro regulaci hormonů a mateřského chování.

Trvalá proměna mozku ženy na mozek matky

Možná vás napadne – vrátí se mozek po porodu do původního stavu? Odpověď zní: Ne tak docela. I dva roky po porodu zůstávaly u účastnice studie patrné některé změny, zejména celkové snížení objemu šedé hmoty.

To potvrzují i další studie. „Tyto změny šedé hmoty přetrvávají šest let po porodu a jsou vysledovatelné ještě o desetiletí později, což podtrhuje trvalost této velké přestavbové události,“ uvádějí vědci.

Nejde tedy o dočasnou adaptaci, ale o hlubokou a trvalou proměnu. Mozek ženy se stává „mozkem matky“ - se všemi výhodami, které to může přinášet pro péči o dítě.

Studie přinesla i řadu dalších zajímavých zjištění:

  1. Hipokampus, centrum paměti, se během těhotenství zmenšoval. To může souviset s problémy s pamětí, které některé ženy během těhotenství pociťují.
  2. Zvětšovaly se mozkové komory a přibývalo mozkomíšního moku. To může souviset se zvýšeným zadržováním vody v těle během těhotenství.
  3. Nejvýraznější změny zaznamenaly oblasti mozku spojené se sociálním poznáváním, pozorností a zpracováním smyslových vjemů. To může matkám pomáhat lépe se naladit na potřeby dítěte.
  4. Změny v mozku korelovaly s hladinami těhotenských hormonů v krvi. Čím vyšší byly hladiny estradiolu a progesteronu, tím výraznější byly změny v mozku.

Revoluce v chápání mateřství

Tato průkopnická studie otevírá zcela nový pohled na těhotenství a mateřství. Ukazuje, že stát se matkou není jen otázkou fyzických změn, ale hluboké neurobiologické proměny.

„Těhotenství odhaluje pozoruhodnou schopnost mozku podstoupit rozsáhlou neurální přestavbu i v dospělosti,“ uzavírají autoři studie.

Zároveň vznáší mnoho nových otázek. Jak přesně tyto změny ovlivňují chování a prožívání žen? Mohou vysvětlit náchylnost některých žen k poporodní depresi? A co muži – prochází mozek otců podobnými změnami?

Na tyto otázky budou vědci teprve hledat odpovědi. Jedno je ale jisté – cesta k mateřství je cesta, na jejímž konci se nerodí jen dítě, ale v jistém smyslu i nový člověk – matka, s mozkem připraveným na svou životní roli.