Až důkladná analýza dat z vesmírného dalekohledu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) odhalila, že zdánlivě obyčejný bod TIC 290061484 na noční obloze je ve skutečnosti systém tří hvězd tančících kolem sebe v těsné blízkosti. Ovšem systém vykazoval stále odchylky, které napověděly, že ve hře je ještě další slunce.
„Objevili jsme zatemňující trojhvězdný systém TIC 290061484 s nejkratší známou vnější periodou oběhu, která činí pouhých 24,5 dne,“ uvádí studie vedená Veselinem Kostovem z NASA. To znamená, že dvě z hvězd obíhají kolem společného těžiště každých 1,8 dne, zatímco třetí hvězda kolem nich krouží v intervalu 24,5 dne. Pro srovnání, předchozí rekord držel systém λ Tauri s vnější periodou 33 dní, a to po dobu 68 let.
Hvězdná rodina plná superlativů
Čím více se astronomové do studia TIC 290061484 ponořili, tím více fascinujících detailů objevovali. Ukázalo se, že tento systém je skutečným zdrojem superlativů:
- Nejkompaktnější známá trojhvězda: Vzdálenost mezi dvěma nejbližšími hvězdami je pouhých 14,6 slunečních poloměrů, což je asi 10 milionů kilometrů. To je méně než vzdálenost mezi Sluncem a Merkurem.
- Extrémně hmotné hvězdy: Všechny tři hvězdy v systému mají hmotnost více než 6krát větší než naše Slunce. Nejhmotnější z nich váží dokonce 7,9 hmotností Slunce.
- Vysoké teploty: Povrchové teploty hvězd se pohybují mezi 20 000 a 24 000 stupni Celsia, což je několikrát více než teplota povrchu našeho Slunce.
- Mladý systém: Astronomové odhadují stáří TIC 290061484 na pouhých 14 milionů let, což je v kosmickém měřítku pouhé mrknutí oka.
„TIC 290061484 je nejkompaktnější známý trojhvězdný systém a jeden z nejkompaktnějších známých systémů vůbec,“ shrnuje studie. Tato unikátní konstelace nabízí astronomům pohled do procesu formování a vývoje vícenásobných hvězdných systémů.
Složitá choreografie pohybů a sil
Existence takto kompaktního systému je sama o sobě pozoruhodná. Hvězdy v TIC 290061484 kolem sebe krouží na samé hranici stability, přičemž jejich vzájemné gravitační působení vytváří složitou choreografii pohybů.
„Všechny tyto efekty jsou rozsáhle zdokumentovány a ověřeny v různých odkazech,“ uvádí studie. Astronomové pozorují celou řadu fascinujících jevů:
- Změny období oběhu: Gravitační vliv třetí hvězdy způsobuje drobné, ale měřitelné změny v oběžné době vnitřní dvojhvězdy.
- Precese oběžných drah: Roviny oběhu hvězd se pomalu otáčejí v prostoru, podobně jako se kývá dětská káča.
- Variace v zatmění: Jak se mění vzájemná poloha hvězd, mění se i hloubka a trvání pozorovaných zákrytů.
Tyto jevy astronomům umožňují s nebývalou přesností určit vlastnosti jednotlivých hvězd i celého systému, a to i bez přímého pozorování spekter hvězd.
Čtvrtý do party
Jako by tři hvězdy v těsném objetí nebyly dost fascinující, analýza dat naznačuje přítomnost čtvrté hvězdy v širším okolí systému. Tato čtvrtá hvězda obíhá kolem trojice v centrální části systému s periodou přibližně 3200 dní, tedy asi 8,8 roku.
„Náš čtyřhvězdný model vytvořil vynikající shodu se všemi dostupnými daty a skutečně vyřešil všechny výše zmíněné problémy spojené s původním tříhvězdným modelem,“ uvádí studie. Přítomnost čtvrté hvězdy pomáhá vysvětlit některé jemné odchylky v pozorovaných datech a poskytuje ucelenější obraz o vzniku a dynamice celého systému.
Jak mohla vzniknout tak neobvyklá konfigurace hvězd? Astronomové se domnívají, že klíčovou roli hrál masivní prachoplynný disk obklopující mladé hvězdy v raných fázích jejich existence.
„Extrémně kompaktní trojhvězdy pravděpodobně vznikají specifickou sekvencí dvou fragmentačních epizod a podstatnou akrece okolního materiálu,“ vysvětluje studie. Jinými slovy, původní oblak plynu a prachu se nejprve rozdělil na dvě části, z nichž jedna se později znovu rozdělila. Tento proces, doprovázený intenzivním pohlcováním okolního materiálu, vedl k vytvoření těsně vázaného systému tří masivních hvězd.
Přítomnost čtvrté hvězdy naznačuje, že disk byl natolik masivní, že dokázal zformovat dokonce čtyři samostatné hvězdy. „Formování a migrace ultra-kompaktní trojhvězdy jako TIC 290061484 vyžadovalo ještě masivnější disk/obal, který byl náchylný k fragmentaci do kompaktního 2+1+1 čtyřhvězdného systému, který dnes vidíme,“ uvádí studie.
Astronomové odhadují, že pro každý úspěšně vytvořený systém podobný TIC 290061484 muselo existovat asi 10 000 pokusů, které selhaly a vedly k rozpadu vznikající soustavy. To jen podtrhuje, jak vzácný a výjimečný je tento objev.
Vše nakonec skončí obřím výbuchem
Co čeká TIC 290061484 v budoucnosti? Astronomové předpovídají dramatický osud.
Za přibližně 20 milionů let se všechny tři hvězdy v centrální části systému spojí do jediného objektu. Ten pak exploduje jako supernova typu II a zanechá po sobě osamělou neutronovou hvězdu.