JÜN-LIN, TCHAJ-WAN – Dvě třetiny lidí, kteří na Tchaj-wanu onemocní rakovinou plic, nikdy nekouřily. Dobře to ví i Sien Mej Jangová. Rakovina plic jí byla diagnostikována ve čtvrtém stadiu poté, co jí praskla paže doslova jako suchá větev. Lékaři ji následně objevili metastázy v pažních kostech. Jangové je 58 let a v životě nevykouřila jedinou cigaretu. Lékař jí suše sdělil, že nemá naději na uzdravení, a oznámil jí krutý verdikt: šest měsíců života. „Jak je to možné?“ ptá se Jangová se slzami v očích. „Jak se mi tohle mohlo stát?“
Výskyt tohoto druhu rakoviny u nekuřáků celosvětově stoupá. V jedné americké studii s 12 000 účastníků – pacienty s rakovinou plic – vzrostl podíl nekuřáků během dvaceti let z osmi na patnáct procent. Podobné výsledky přinesla i britská studie, kde se podíl nekuřáků zvýšil ze třinácti procent v roce 2008 na 28 procent v roce 2014. Ačkoli tyto trendy mají více příčin, podle Mezinárodní asociace pro studium rakoviny plic je jednou z klíčových příčin právě znečištění ovzduší.
Například ve Spojených státech je již 83 milionů lidí vystaveno účinkům nezdravého, znečištěného ovzduší a očekává se, že do roku 2054 se jejich počet zvýší o 50 procent. Rakovina plic přitom každoročně připraví o život 125 000 Američanů – to je více než rakovina prsu, tlustého střeva a děložního čípku dohromady! Z velké části je to proto, že bývá zachycena příliš pozdě; 74 procent případů rakoviny plic v USA je diagnostikováno ve III. nebo IV. stadiu.
Vzhledem k tomu, že v USA klesá počet kuřáků a zároveň sílí znečištění ovzduší, může se Tchaj-wan stát modelem pro vytvoření robustního preventivního programu proti rakovině plic u nekuřáků.
Znečištěná obloha vytváří mlhavý východ slunce nad Tchaj-pejí na Tchaj-wanu.
Jak znečištěné ovzduší způsobuje rakovinu plic
Znečištění ovzduší je „nový tabák“, řekl Tedros Adhanom Ghebreyesus, šéf Světové zdravotnické organizace (WHO). Jedním z největších viníků jsou částice PM2,5 o velikosti 2,5 mikrometru, tedy asi třicetkrát menší než průměr lidského vlasu. Podobně jako cigaretový kouř se tyto drobné částečky znečištění dostávají hluboko do plic, poškozují DNA v buňkách a zvyšují riziko vzniku rakoviny.
Každoročně na rakovinu plic způsobenou částicemi PM2,5 umírá více než 300 000 lidí. Výzkumy naznačují, že tyto částice znečištění nejen vyvolávají genetické defekty způsobující rakovinu, ale přímo podporují také vznik nádorů. Podle loňské studie v časopise Nature vyvolávají částice PM2,5 imunitní odpověď organismu a vzniklý zánět „probouzí“ mutaci EGFR a spustí nekontrolovatelný růst buněk.
Vzduch na Tchaj-wanu obsahuje čtyřikrát více částic PM2,5, než je podle WHO považováno za bezpečné, přičemž zdroje znečištění ovzduší sahají od emisí z vozidel přes uhelné elektrárny až po petrochemické továrny. Tento výčet však nezahrnuje toxické látky, které do Tchaj-wanu přináší vítr z Číny, ani hornatou geografii země, v níž se znečišťující látky zachycují, říká Kuan-Hsun Lian, hrudní chirurg z nemocnice National Taiwan University (NTU).
Když se Sien Mej Jangová poprvé přestěhovala do Jün-linu, okresu západně od pohoří Alishan, okamžitě pocítila špatnou kvalitu ovzduší. „Bylo to naprosto příšerné,“ říká. „Připadalo mi, že mám astma – nemohla jsem dýchat.“
Liší se rakovina plic u kuřáků a nekuřáků
Jangová má adenokarcinom, což je nejčastější typ rakoviny plic diagnostikovaný u nekuřáků. „Pokud jste kuřák, můžete si plíce představit jako pytlík bílých kuliček a kuřácká rakovina je, jako byste do tohoto pytlíku vložili černou kuličku,“ vysvětluje Daniel Boffa, primář hrudní chirurgie na Yaleově univerzitě. „Typ rakoviny, který dostane nekuřák, je spíše, jako byste do toho pytlíku nasypali černý písek.“ Namísto dobře ohraničené skvrny má u nekuřáků mírně rozptýlený obrys.
Tyto rozdíly však nejsou vždy tak markantní. U kuřáků je však šance na vyléčení jenom deset procent, zatímco u nekuřáků díky přesně zacíleným lékům je úspěšnost až padesátiprocentní. Lékaři se u nich mohou zaměřit na konkrétní mutace a blokovat růst nádoru, místo aby se spoléhali na méně účinné „kobercové bombardování“, jako je chemoterapie, uvádí Mong-Wei Lin, zástupce vedoucího lékařské fakulty NTU. Kvůli takto odlišným charakteristikám a léčbě by „rakovina plic u nekuřáků měla být považována za jiný druh onemocnění,“ dodává.
Jak se Tchaj-wan věnuje nekuřákům
Vzhledem k rozšířenému názoru, že rakovinu plic způsobuje pouze kouření cigaret, si nekuřáci svého onemocnění často nejsou vědomi až do nejpozdějších stadií. Vzhledem k tomu, že plíce nemají téměř žádná nervová zakončení, „je nejčastějším příznakem u rakoviny plic bezpříznakovost,“ uvádí Pan-Chyr Jang, pneumolog a bývalý předseda NTU.
Jedním ze způsobů, jak rakovinu plic zachytit včas, je program preventivních vyšetření. Jediným modelem, využívaným na Tchaj-wanu, byl až do roku 2011 americký program onkologického preventivního vyšetření plic. Ten se však zaměřoval pouze na silné kuřáky, a to převážně z bělošské populace, což je podle Janga nedostatečné. „Podle něj by nezachytili až dvě třetiny pacientů s rakovinou plic, kteří nikdy nekouřili.“
Jang proto v roce 2015 zahájil studii pod názvem TALENT (Taiwan Lung Cancer Screening in Never-Smoker Trial), jejímž cílem je vyšetřit lidi s rizikovými faktory, jako je rodinná anamnéza nebo příprava teplých pokrmů v domácnosti bez odvětrávání – ovšem s malou nebo žádnou kuřáckou anamnézou. Znečištění ovzduší v tomto případě zkoumáno nebylo – jednak proto, že jeho souvislost s rakovinou plic je dobře známá, jednak proto, že je obtížné kvantifikovat expozici, vysvětluje Lin.
Z výsledků studie TALENT, jíž se zúčastnilo na 12 000 pacientů, vyplynulo, že na 100 vyšetřených pacientů, kteří nikdy nekouřili, připadá 2,1 případu rakoviny plic. Na rozdíl od zmíněného amerického programu preventivních vyšetření, v němž byla rakovina plic zjištěna jen u 1,1 procenta případů, a to i přesto, že se ho účastnili pouze silní kuřáci. „Naše kritéria by tedy mohla být účinnější,“ uvádí Jang.
O tom, že tchajwanská metoda preventivního vyšetření umí nádory zachytit dříve, již existují hmatatelné důkazy. Například v nemocnici NTU klesl v letech 2006–2011 a 2015–2020 počet diagnóz rakoviny plic ve III. a IV. stadiu ze 71 procent na 34 procent. Důvodem byla včasná diagnóza. „To fakticky znamená zachráněné životy“, zdůrazňuje Jang, přičemž obecná pětiletá doba přežití u rakoviny plic se více než zdvojnásobila, a sice z 22 na 55 procent. Opět pro srovnání: tato doba přežití u rakoviny plic v USA je dnes 25 procent.
Tchajwanský program preventivních vyšetření
Na základě těchto výsledků země v červenci 2022 zahájila vlastní národní program preventivních vyšetření. Ten má dvě linie léčby, jednu pro osoby s kuřáckou anamnézou, druhou pro nekuřáky s rodinnou anamnézou s rakovinou.
Mong-Wei Lin, který je zároveň hrudním chirurgem, tuto metodu přirovnává ke způsobu, jakým se podávají místní rýžové knedlíčky – každý je zabalen zvlášť, ale každý zároveň patří do většího balení spolu s dalšími. „Když si vezmete jeden, víte, že k němu patří další,“ vysvětluje. „A pokud v dané rodině objevíme jednoho pacienta v pokročilém stadiu, který už je symptomatický, můžeme tak zachránit ty ostatní.“
Jako příklad lékař uvádí pacientku Šun-Čching Lajovou, které má rakovinu plic, stejně jako její manžel, syn a dcera. Kuřákem byl pouze manžel. Po svíravé bolesti na hrudi a silném kašli byl diagnostikován jako první – neoperovatelným onemocněním ve IV. stadiu. Jeho nemoc však přiměla zbývající členy rodiny, aby se nechali vyšetřit. Ukázalo se, že všichni již mají I. nebo II. stadium onemocnění. „Všichni tři jsme podstoupili operaci, kterou provedl profesor Lin,“ říká Lajová.
„Snažili jsme se svůj příběh vyprávět ostatním,“ dodává syn Lajové. „Chceme, aby naši příbuzní a přátelé měli šanci rakovinu objevit včas.“ Vedle jejich osvětové akce se tchajwanská vláda zaměřila na preventivní vyšetření jako na prioritu, neboť si uvědomuje, že jde nejen o možnost záchrany života, ale i o úsporu peněz v systému.
„Naše státní zdravotní pojišťovna vynakládala většinu svých prostředků na péči o pacienty s rakovinou plic. Výsledky však byly pořád špatné. Většina pacientů stále umírala předčasně,“ říká Jang. Podobná situace je i ve Spojených státech, kde léčba rakoviny plic v I. stadiu stojí v průměru 25 000 dolarů, zatímco léčba nemoci ve IV. stadiu stojí až 210 000 dolarů – a šance na přežití je při ní jenom osmiprocentní.
Příkladně k osvětě přistupují i tchajwanské sdělovací prostředky, které zvou na preventivní vyšetření prostřednictvím televizních i rozhlasových vysílání. Nemocnice dokonce oslovují rizikové skupiny telefonicky, aby je informovaly o možnosti preventivního vyšetření, a rozdávají brožury těm, kdo se k vyšetření dostaví. Tchajwanská vláda zase váže úhrady nákladů na léčbu nemocnicím podle toho, jak dobře u nich funguje program preventivních vyšetření.
